Známý a oblíbený slovenský zpěvák Jozef Kuchár se narodil 15. září 1928 v obci Bernolákovo na jižním Slovensku. Nejprve vystudoval operní zpěv u profesorů Dolanské a Eduarda Hakena. V osmnácti letech započal se svoji pěveckou kariérou v opeře v Košicích (1946 – 1948). Následně dosáhl velmi dobrých úspěchů v opeře bratislavského Slovenského národního divadla (1948 – 1950). Na krátký čas působil jako činoherec v českých oblastních divadlech v Teplicích a Hořovicích (1950 – 1954). Svoji uměleckou kariéru završil jako sólista bratislavské Nové scény (1955 – 1991), z které odešel na odpočinek.
Z jeho nejúspěšnějších hereckých kreací si vyjmenujme ty, které zazářily v inscenacích „Polská krev“ (statkář Zaremba), „Mlynářka z Granady“ (Corregidor), „Žebravý student“ (Ollendorf), známý muzikál „My Fair Lady“ (Alfred Doolitle), „Loď komediantů“ (Joe) či „Cikánský baron“.
Filmaři Jozefovi Kuchárovi nedali nikdy moc příležitostí. Viděli ho jako populárního zpěváka, který má jejich filmu zejména přilákat diváky, proto na nějaké významné dramatické úkoly musel tento umělec zapomenout. Ke spolupráci ho sousední slovenští filmaři poprvé přizvali ke konci padesátých let pro úlohu zpěváka ve filmu „ze současnosti“ Jána Lacka ŠŤASTIE PRÍDE V NEDEĽU (1958).
V šedesátých letech ho diváci měli možnost zaregistrovat na plátně jako kapitána v Lackově satirické komedii VÝLET PO DUNAJI (1962), pána v Lettrichově detektivce VOLANIE DÉMONOV (1967), SNB člena (spolu s Jánem Gécem a Beňo Michalským) v prvním příběhu z povídkového triptychu DIALÓG 20 – 40 – 60 (1968) režisérů Jerzyho Skolimowského, Juraje Solana a českého Zbyňka Brynycha.