A. E. Green se k filmu dostal jako herec v roce 1912, když podepsal smlouvu se Selig Polyscope Company. Později se stal asistentem režiséra Colina Campbella a začal režírovat krátké snímky. V roce 1917 začal s tvorbou celovečerních snímků.
Mezi jeho dalšími průměrnými filmy vyčnívá jeden, a to ten nejkontroverznější – Baby Face (1933), který byl cenzurovaný. V roce 1935 režíroval Green film Dangerous v hlavní roli s Bette Davis, která za svůj výkon vyhrála Oscara v kategorii ocenění pro nejlepší herečku. Mnohem později přišel Greenův úspěšný film The Jolson Story (1946) a také western Four Faces West (1948), známý mimo USA pod expresivnějším názvem They Passed This Way. Poté následoval další řetězec filmů, avšak šlo většinou o průměrné a nevýrazné snímky.
Green trpěl mnoho let artritidou, která se mu s přibývajícím věkem zhoršovala. V jednom rozhovoru producent Albert Zugsmith připomněl, že během natáčení filmu Top Banana (1954) byl Green nemocí tak ochromen, že se jen zřídka dokázal pohnout z režisérského křesla. Svůj poslední celovečerní film tedy natočil a dokončil v roce 1954 a zbytek své kariéry strávil režií epizod televizního seriálu The Lone Wolf.
Green byl ženatý s herečkou němých filmů Vivian Reed. Měli spolu tři děti, Douglase Greena, Hiltona A. Greena a Marshalla Greena, kteří šli v otcových šlépějích a pracovali jako pomocní režiséři.