Felix de la Cámara (1897 - 1945)

Nanejvýš zajímavá postavička české meziválečné kultury Felix de la Cámara se narodil 8. listopadu 1897 (některé prameny chybně uvádějí i data 8. března 1894 a 8. listopadu 1896) v Kutné Hoře jako Felix Emil Josef Karel Cammra (někdy psán jako Camra). Podle svých tvrzení měl být po otci Felixovi potomkem jednoho španělského šlechtického rodu. Proto si nechal v roce 1924 úředně změnit jméno na Felix Achilles de la Cámara del Campo y del Padrone. Studoval, ale po vypuknutí první světové války byl hned odveden na frontu, kde se stal rakousko – uherským jezdeckým důstojníkem. Ještě po vzniku republiky krátce působil jako aktivní důstojník československé armády (1918 – 1919).

Jako autor je podepsán pod prózou: „Ve spárech démonů“ (1921), „Záhada sfingy“ („Záhadná sfinga“, 1921) „Španělské markýzy“ (1921), , „Plavovlasý upír“ (1922), „Primabalerína a tanec upírů“ (1925), „Fantom oceánu“ („Královna moře“, „Madona Vikingů“, 1926, 1943), „Paříž se baví“ (1931), „Paní mých snů“ (1942), „Dívka v modrém“ (1942), „Královské potěšení Isis“ (1943), „Úsměvem a kordem“ (1944), „Novelety hrůzy“ (194?); reportážemi: „Kněžka neznámých božstev“ (192?), „Paříž, město Satanovo“ (1931); publikacemi s okultní tématikou: trilogie „Černý mág“ (1915, 1920), „Jeho tajemství“ (1921) a „Velekněžka magie“ (1923), „Egyptští zednáři“ (1921), „Fantomy“ (1922); studie: „Hrabě de Cagliostro“ (1922); pseudo životopisy: „Filmová hvězda“ (1922, 1923), „Dobrodružství filmové umělkyně I. a II.“ (1926); prózou pro děti: „Z říše vil“ (192?), „Svítilna z drahokamů“ (1943); a divadelními dramaty „Rok bez lásky“ (1923), „Pearl White“ (1924), „Amonartas“ (1927), „Toreadore smělý“ (192?).

Už od mládí se zajímal o filmové umění. Kromě jedné výjimky (DÍVKA V MODRÉM, hlavně dík režisérovi Otakaru Vávrovi) se podílel zejména na podprůměrných či průměrných filmových titulech. Byl autorem původních námětů u komedií TVOJE SRDCE INKOGNITO (1936), DÍVKA V MODRÉM (1939) Otakara Vávry a taky Hašlerova OKÉNKA DO NEBE (1940), scénářů ke snímkům TVOJE SRDCE IKOGNITO (1936), Lamačovo SLÁVKO, NEDEJ SE! (1938) a POZOR, STRAŠÍ! (1938), NEVINNÁ (1939) Václava Binovce, Pištěkovo DĚVČE Z PŘEDMĚSTÍ ANEBO VŠECKO PŘIJDE NA JEVO (1939) a OKÉNKO DO NEBE (1940). Napsal rovněž texty k filmovým písním (TVOJE SRDCE INKOGNITO a POZOR, STRAŠÍ!) a se Svatoplukem Innemannem se pokusil o filmovou režii (TVOJE SRDCE INKOGNITO).

Ve 30. letech se za občanské války ve Španělsku přihlásil do armády generála Francisca Franca a byl pověřen vedením její československé propagační služby. Obdiv k Francově režimu vyústil napsáním zprofanovaných novinových článků, ovlivněných knih, např. „Parfémy zla“ („Parfumy zla“ 1942, 1943), a životopisné studie o generálovi Francovi „El Caudillo“ (1942). Byl odpůrcem komunismu a po okupaci Československa začal veřejně kolaborovat s nacistickým režimem. Byl německým poradcem ve věcech filmových, nacistický režim podporoval ve svých knihách a novinových statích, přijal německé občanství, byl členem zločinecké organizace Vlajka, Ligy proti bolševismu, Národní obce fašistické a také oddílů SA.