Sang-ok Shin (1926 - 2006)

Shin Sang-ok se narodil 18. Října 1926 ve městě Chongjin na severu tehdy japonci okupované Koreje. Už od mládí byl velký fanoušek filmu a volný čas trávil nejraději v místním kině. V roce 1944 odjel studovat malířství na Tokijskou Univerzitu Umění, kde nadále každou volnou chvíli sledoval filmy a byl obzvláště zaujat francouzskými surrealistickými snímky. Kvůli bombardováni Tokia se však už v dubnu 1945 vrátil do Soulu, kam se jeho rodina mezitím přestěhovala. Po skončení války získala Korea nezávislost na Japonsku a Shin se stal asistentem produkce na prvním korejském poválečném filmu JAYU MANSE (Viva Freedom!, 1946). Choi In-kyu, režisér snímku si vzal Shina do učení a zaměstnal ho i na svých dalších produkcích.

Počátkem 60. let už byl znám jako jeden z nejvýznamějších režisérů v zemi a založil také svou produkční společnost Shin Film. V té kromě svých vlastních produkoval i snímky jiných režisérů. Za jeden z prvních snímků ve své nové společnosti, SARANGBANG SONNIMGWA EOMEONI (The Houseguest and My Mother, 1961) získal ocenění pro nejlepšího režiséra na prvním ročníku korejských filmových cen Daejongsang Yeonghwajae. Na tom navíc vyhrál hlavní cenu pro nejlepší film jeho další snimek YEONSAN GUN (Prince Yeonsan, 1961). To si zopakoval hned na druhém ročníku, kde vyhrál hlavní cenu jeho film YEOLNYEONUM (The Memorial Gate for Virtuous Women, 1962). Dalším významným snímkem bylo zpracování jednoho z nejznámějších korejských příběhů, SEONG CHUNHYANG (Chunhyang, 1961).

V roce 1967 odkoupil opuštěné filmové ateliéry na okraji Soulu, kde poté zaměstnával přes 30 režisérů a 250 dalších zaměstnanců. Díky tomu se z Shin Film stalo největší filmové studio v Koreji, ve kterém jen během 60. let vzniklo přes 300 filmů. Kromě toho otevřel vlastní akademii filmových umění Anhyang. Jeho filmy v té době využívaly nejmodernější techniku a zkoušel novátorské přístupy ka natáčení. Díky přátelství s tehdejším prezidentem Chung-hee Parkem, pro kterého natočil několik propagandistických filmů, si také mohl dovolit posouvat hranice v zobrazování erotiky ve filmech. Shin v tě době režíroval filmy všech možných žánrů, od dramat po nákladné historické a válečné eposy.

Počátkem 70. let však Shin Film začalo ztrácet zisk a do problémů se dostal i samotný Shin. Prezident Chung-hee Park se po převratu v říjnu 1972 stal diktátorem a získal v zemi téměř neomezenou moc. To sebou přineslo i tvrdou cenzuru všech médií včetně filmu. Shin se však nechtěl vzdát svého stylu a pokračoval v natáčení několika filmů ročně. Kromě filmů začal Parkovi vadit i Shinův veřejný život plný skandálů a sexuálních afér jež vedly i k rozvodu s Choi Un-hee. To vyvrcholilo v listopadu 1975, kdy Shin zveřejněnil trailer na film JANGMIWA DUELGAE (Rose and Wild Dog, 1976) i s cenzory zakázanými scénami a oznámil natáčení filmu o únosu disidenta Kim Dae-junga tajnou policií diktátora Parka. Ihned poté mu totiž vláda odebrala povolení natáčet a studio Shin Film bylo zavřeno. Ačkoliv se mu podařilo v následujích třech letech natočit ještě natočit pár filmů v jiných společnostech, znamenalo to pro něj v podstatě konec kariéry.