Georges Méliès (1861 - 1938)

Georges Meliés byl muž, který je dodnes zcela po právu považován za vůbec prvního filmového tvůrce kinematografie a kouzelníka filmového plátna...

Již od útlého mládí tíhnul Meliés ke všemu novému a pokrokovému, zajímala ho hlavně moderní věda a své první nesmělé umělecké krůčky uskutečňoval tím, že zveřejňoval karikatury v pokrokovém satirickém časopise La Griffe. Ze všeho nejvíce ho ale lákal kouzelný svět divadla, kde také naplno začal svou kariéru umělce. Zanedlouho si dokonce kupuje své vlastní divadlo, ve kterem je režisérem, producentem a hercem zároveň. V době, kdy se stal ředitelem divadla, právě bratři Lumiérové zkoušeli své první filmové projekce a to jemu, člověku otevřenému všemu novému nemohlo uniknout. Zpočátku se na kinematograf díval jen jako na doplnění svého divadelního repertoáru, avšak netrvalo dlouho a zázračný přístroj, který zachycoval obrazy ze života, ho nadobro očaroval a nadchnul a on si uvědomil, co všechno by mohl s tímto vynálezem dokázat a jak netušené obzory se před ním otvírají.

A tak se v roce 1897 v Montreuil u Paříže rodí první filmové studio, něco na způsob divadelního jeviště, vybaveného technikou fotografického ateliéru. V tomto studiu, které bylo v roce 1906 přestavěno a modernizováno, také Meliés natočil všechny svoje snímky, z nichž největší úspěch zaznamenaly CESTA NA MĚSÍC, CESTA DO NEMOŽNA a DOBYTÍ POLU. Meliés byl zručným řemeslníkem a zároveň umělcem, kerý si dokázal dělat všechno sám - od režiséra, scénáristy, až po kameramana a výtvarníka. Jeho filmy se vyznačovaly mimořádnou fantazií ve volbě témat a bohatství technického řešení. V jeho snímcích bylo mnoho racionalismu minulého století, jehož klasickým představitelem v literatuře byl třeba Jules Verne.

Georges Meliés byl jeden ze zásadních tvůrců, který přispěl k rozvoji filmového umění a udělal tak v této oblasti mohutný krok vpřed. Byl to právě on, kdo objevil desítky triků, z nichž některé se používají dodnes. Zavedl také barvu, když sám ručně koloroval okénka na filmu a také vypracoval prakticky celou teorii filmového herectví. Údobí Meliésovy tvorby však netrvalo příliš dlouho, jelikož mnoho dalších nadšenců po něm začalo kopírovat a později zdokonalovat jeho styl práce. Další velkou ranou pro něj bylo zavedení půjčoven a druhou pak koncentrace velkých produkčních společností. Meliésovou smůlou bylo, že nepochopil zákony právě se rozšiřujícího filmového trhu a to předznamenalo definitivní konec jeho umělecké kariéry.