Lubomír Tlalka (1923 - 2006)

Širší veřejnosti málo známý herec Lubomír Tlalka pocházel z Ostravy, jeho otec byl knihařem a nadšeným obdivovatelem divadla. S divadlem se Tlalka herecky poprvé setkal jako ochotník za studií. V době druhé světové války opustil středoškolská studia a působil u několika divadelních společnosti kočovného charakteru, zvláště Secova společnost měla poměrně vysokou uměleckou úroveň a dobré jméno. Po osvobození se Tlalka vrátil do Ostravy a přijal angažmá v Divadle mladých (dnešní Divadlo Petra Bezruče). Doplnil si také herecké vzdělání a vystudoval konzervatoř v Brně, která se v průběhu jeho studií transformovala na Janáčkovu akademii múzických umění (mezi jeho spolužáky zde byla například Květa Fialová). V době brněnských studií navázal Tlalka také spolupráci s rozhlasem, jíž se pak příležitostně věnoval až do závěru své kariéry.

Celoživotní Tlalkovo angažmá mimo Prahu se promítlo do téměř mizivé participace ve filmu. Začátek i konec jeho nepočetné filmografie lemují postavy nacistických důstojníků. První jeho rolí ve filmu byl gestapák (BLBEC Z XEENEMÜNDE, 1962), naposledy se objevil jako důstojník SS v dramatu KREV ZMIZELÉHO (2005). Mezitím si zahrál jen nevelké role v několika filmech, z nichž za zmínku stojí vysoce kvalitní drama z doby závěru války ADELHEID (1969) nebo Chytilové komedie KALAMITA (1981), v níž si zahrál pana Kadrnožku.

Lubomír Tlalka zemřel v Liberci, který se stal jeho domovem na více než padesát let, 12. listopadu 2006 ve věku nedožitých 83 let. Jeho syn Jaromír Tlalka (*1954) je hercem a působí taktéž v libereckém Divadle F. X. Šaldy.