Joža Mrázek Hořický (1906 - 1984)

Joža Mrázek – Hořický se narodil 28. března 1906 v Hořicích v Podkrkonoší jako Josef Mrázek do rodiny pokrývače a tkadleny. Kvůli složitým finančním problémům už od dětství pracoval manuelní prací. Vyučil se jako tkadlec, ale tomuto povolání se nikdy nevěnoval. Poté pracoval v různých zaměstnáních (zednický přidavač, cirkusák, zednický dělník, dlaždič, čeledín, kočí aj.) po různých místech v Čechách a od roku 1927 v Praze.

Kromě této práce se věnoval též vlastní umělecké a výtvarné práci jako malíř – naivista. Svá díla poprvé vystavil v Nové síni v Praze (1969) s dalším malířem Daliborem Pokorným. Kromě tohoto se věnoval i vlastní básnické (jako insitní, naivistický autor) a recitační činnosti. Napsal například různé básně a díla „Posmrtná vzpomínka na zemřelého bohéma“, „Mojí nejmilejší“, „Maestro!“, „Vysoce vážený Sergeji Vasiljeviči“, „K jmeninám velikého budovatele socialismu“, „Krychle“ nebo vlastní krátké vzpomínky „Zde v tomto domě“.

Jeho básně a verše byly vydány též v různých sbornících „Bosé nožky“ (1969), „Kupte si štěstí v bazaru“ (1983) a ve vlastní sbírce básní „Louskáček básní Joži Mrázka – Hořického“. Dokonce jeho báseň pod názvem „Krychle“ zhudebnil a se svým Banjo Bandem zhudebnil písničkář Ivan Mládek. Jeho osobností se zajímal půlhodinový televizní dokument NÁRODNÍ MODEL JOŽKA MRÁZEK – HOŘICKÝ (1970).

Kromě tohoto dokumentu se Joža Mrázek – Hořický třikrát předvedl na filmovém plátně jako svérázný představitel ještě svéráznějších postaviček. Pro ty výborně posloužila jeho menší samorostlá postava, hustý šedivý plnovous, vysoké čelo a pleš. Poprvé se objevil (a také si zazpíval) v krátkém dvanáctiminutovém snímku Jaromila Jireše SRUB (1966) o starém muži, který se marně pokouší vyhrát nad krutou přírodou a nezmrznout v tuhé zimě ve svém opuštěném srubu.