Les Blank (1935 - 2013)

Les Blank, nezávislý americký filmař, ověnčený mnoha cenami, je známý především svými četnými filmy o zajímavém a nefalšovaném jídle, původní hudbě a lidech, kteří jsou zcela oddáni tomu, čím se zabývají. John Rockwell z New York Times o jeho tvorbě říká: „Blankovi s jeho dokumentaristickým zájmem o lidovou kulturu se daří proměnit antropologii v umění.“ A Tom Luddy, ředitel filmového festivalu v Telluride, zase prohlašuje: „Jeho filmy nejsou jen oslavou umělců, ony zároveň na každého působí jako mocné povzbuzení. Les Blank nás učí, jak bychom měli žít. A ti, kteří budou za pár stovek let chtít vědět, jestli tahle země měla různé regionální kultury a jak vypadaly, všechno tohle zjistí jedině díky Lesovým filmům.“

Les Blank se narodil v roce 1935 v Tampě na Floridě, navštěvoval Tulane University v New Orleansu, kde získal hodnost bakaláře v oboru anglická literatura a magistra na divadelních studiích. Své první nezávislé filmy začal natáčet v roce 1967, když měl za sebou dvouletý filmový program na losangeleské University of Southern California končící doktorátem (Ph.D.) a pětileté sbírání zkušeností v Los Angeles. Jeden z tehdejších dokumentů se jmenuje The Blues Accordin' to Lightnin' Hopkins (Blues podle Lightnin' Hopkinse) a věnuje se texaskému bluesovému zpěvákovi, jiný se zaměřuje na tehdy se nově formující subkulturu známou pod pojmem „květinové děti“ (God Respect Us When We Work, But Loves Us When We Dance / Bůh nás respektuje, když pracujeme, ale miluje nás, když tančíme). Aby tehdy mohl své filmy financovat, dělal až do roku 1972 také reklamní a průmyslové snímky pro takové organizace jako Drůbežárny Holly Farms, Archway Cookies nebo National Wildlife Federation (Národní svaz pro ochranu přírody).

Blank se také čas od času nechával najmout jako kameraman různých zajímavých projektů. Byl například druhým kameramanem u filmu Bezstarostná jízda (Easy Rider) Dennise Hoppera, natáčel An Eames Celebration (Eamsova oslava) Perryho Millera, Poto and Cabengo Jeana-Pierra Gorina a Rupa u duši (Díra v duši) Dušana Makavejeva.

Blankovy první nezávislé filmy započaly série intimních průhledů do života a muzikantské produkce temperamentních jedinců, kteří žijí na okrajích americké společnosti. Tyto série postupně zahrnuly francouzské hudebníky a také kuchaře louisianského venkova (Yum, Yum, Yum!; J'ai été au bal; Dry Wood; Hot Pepper; Spend It All; Marc and Ann / Mňam, mňam, mňam; Byl jsem na bále; Suchý les; Pálivá paprika; Až nadoraz; Marc a Anna), Američany mexického původu (Chulas Fronteras; Del Mero Corazon), hudbu New Orleansu a tamní Mardi Gras karneval (Always for Pleasure / Vždy pro radost), šéfkuchařku Alici Watersovou a další fanatické vyznavače česneku z oblasti kolem sanfranciského zálivu (Garlic Is as Good as Ten Mothers / Česnek se vyrovná deseti matkám).Vznikly rovněž snímky s německým filmařem Wernerem Herzogem (Burden of Dreams, Werner Herzog Eats His Shoe / Břímě snů, W. H. pojídá svou botu) a s velmi inspirujícím mnohostranným umělcem Geraldem Gaxiolou (The Maestro: King of the Cowboy Artists / Maestro: Král kovbojských umělců).