Antonín Sládek (1942 - 2009)

Inspirován svým otcem, mimořádně šikovným tesařem, měl potřebu se umělecky vyjádřit, ale protože k tesařině patří schopnost umět počítat a ta mu byla vzdálená, rozhodl se pro uměleckoprůmyslovou školu, na kterou byl přijat hned napoprvé.

Podle jeho slov ho herectví moc nechytlo, i proto, že ambicemi příliš neoplývá. Na náklady Barrandova si i udělal řidičák, který ale nikdy nepoužil. Párkrát se ještě mihnul v několika Olmerových filmech, a tím byla herecká kariéra Antonínova uzavřena.

V roce 1968 po okupaci "spřátelenými armádami" zůstal na čas ve Francii kterou miloval, a která ho inspirovala. Ale nebyl typ pro emigraci, byl příliš vázán na svou rodinu. Tenkrát mu malíř Jiří Mucha poradil aby se ve Francii oženil, což udělal a tak mohl svobodně do Francie jezdit. Manželka mu vytvořila podmínky k malování, protože v té době se malováním nedokázal uživit.

Později sice došlo mezi manželi k rozchodu, zůstali ale přátelé až do konce Sládkových dní. Ty skončily v roce 2009 v jeho 67 letech. Zůstala po něm památka ve spoustě krásných obrázků a jeho podoba v jednom filmu z roku 1970.