Alexej Okuněv (1947 - 2008)

Alexej Okuněv se narodil 10. října 1947 v Praze. Lásku k umění a umělecké vlohy získal po matce, sochařce. Absolvoval základní školu a měl se stát fasádnickým učněm. Chtěl však odejít k divadlu, aspoň jako třeba osvětlovač. Jako úplný nováček, jenž ještě nikdy předtím nehrál divadlo, se díky doporučení známého stal elévem Černého divadla Jiřího Srnce (1963 – 1967). Když neuspěl se studiem na grafické škole, byl přijat na pražskou DAMU, kterou absolvoval v roce 1973.

Na divadelních jevištích, i přes některé malé a epizodní úkoly, stvořil i řadu velkých a výrazných divadelních postav: mj. Aboljaninov („Zojčin byt“), Lucky („Čekání na Godota“), Scapino („Šibalství Scapinova“), Anatol („Anatol“) i Gandalf („Hobit“). Z oněch menších byl př. Posel na Kypru („Othello“), Lord Grey („Richard III.“), Poeta, Orfeus i Nepřítomen („Pod vrásky“), Petr („Měšťáci“), Samko („Jánošík“), Iason („Médea“) i „Metafory“.

Z dalších inscenací si uveďme, např. „Vějíř lady Windermerové“ (Lord Darlington), „Tomáš Becket“ (Syn a Francouzský baron), „Slaměný klobouk“ (Generál), „Tři sestry“ (Alexej Fedotík), „Ženitba“ (Onučkin), „Cyrano z Bergeracu“ (Kadet), „Lucerna“ (Zajíček), „Jakub fatalista“ (Komisař a Rychtář), „Jak se vám líbí“ (Oliver Orlando), „Obrácení Ferdyše Pištory“ (Zloděj Vejrostek), „Revizor“ (Správce), „Višňový sad“ (Pocestný a Přednosta stanice), „Nemožný člověk“ (Vincenc), „Bajaja“ (Kůň a Stráž), „Kukaččí hnízdo“ (Ruckly), „Kaviár nebo čočka“ (Velutto), „Petrolejové lampy“ (Machoň), „Nebe nad Andělem“ (Jatek), „Sen noci svatojánské“ (Lysandr), „Poprask na laguně“ (Isidoro), „Český rok“ či „Rudolf II. a rabi Löw“.

Do filmového světa vstoupil poprvé jako student FAMU v 70. letech. A právě pro Okuněva ve filmově nejúspěšnějších 70. letech byl spolužákem Richardem v Mášově příběhu RODEO (1972), úplně titulním lamačem Jiřím Hudečkem v psychologickém filmu JEZDEC FORMULE RISK (1973) Antonína Kachlíka, zelinářem Ivanem v Menzelově snímku KDO HLEDÁ ZLATÉ DNO (1974), desátníkem Lebedou v dráma NA KONCI SVĚTA (1975) Ivo Nováka, králem Ledového moře v Kachyňově pohádce MALÁ MOŘSKÁ VÍLA (1976) a u diváků nejslavnějším princem Měsíčníkem v další pohádce Václava Vorlíčka PRINC A VEČERNICE (1978). Často byl ve snímcích (JEZDEC FORMULE RISK, NA KONCI SVĚTA a i PRINC A VEČERNICE) dabován jinými herci, např. Petr Svojtka, Jaromír Hanzlík a Miroslav Masopust.