Dalida (1933 - 1987)

Jedna z největších osobností evropské hudby všech dob se narodila r. 1933 jako Iolanda Gigliotti v káhirské čtvrti Šubra do rodiny italských emigrantů z Kalábrie. O otce, člena orchestru káhirské opery, přišla ve 12 letech a své mládí prožila se svou matkou a dvěma bratry v prostém, ale kosmopolitním prostředí káhirského předměstí. Mladá, půvabná žena snila o hvězdné dráze na stříbrném plátně, velkým hereckým vzorem se pro ni stala hvězda amerického filmu Rita Hayworth. Tomuto snu se o kousek přiblížila poté, co roku 1954 získala titul Miss Egypt. Následovala malá role ve filmu LE MASQUE DE TOUTANKHAMON, v roli prohnané svůdkyně se objevila v jiném filmu - SIGARAH WA KAS (Sklenice a cigareta, 1954) egyptského režiséra Niaziho Mustafy. V této době se také při natáčení jednoho filmu, kde působila jako dublérka, seznámila s tehdy začínajícím hercem Omarem Sharifem, s kterým se přátelila celý život. Sen o kariéře herečky táhl 21letou Iolandu do Paříže. Přes námitky matky opustila rodný Egypt a na Štědrý den roku 1954 přistála ve francouzské metropoli. Osud tomu chtěl, aby se mladá, nadaná cizinka stala nikoli hereckou, ale pěveckou hvězdou.

„Od dob Piaf nebyl potlesk nikdy tolik ohlušující.“ (Bruno Coquatrix, ředitel pařížské Olympie po zpěvaččině vystoupení r. 1971)

Oslňující profesní úspěchy byly ovšem vykoupeny neúspěchy v osobním životě. Ve svém životě měla několik partnerů, jejichž vztahy s ní většinou končily nezdarem. Sebevražda jejího snoubence, zpěváka Luigiho Tenca, jehož mrtvé tělo nalezla, stejně jako neuskutečněná touha po mateřství srdečnou a temperamentní Italku hluboce poznamenaly.

Během své pěvecké kariéry se Dalida ve filmu vyskytovala jen velmi zřídka. Objevila se v několika malých rolích v nepříliš významných francouzských a italských snímcích. Za všechny např. RAPT AU DEUXIÈME BUREAU (Únos v druhé kanceláři, 1958) od Jeana Stelliho, L’INCONNU DE HONG-KONG (1963), kriminální příběh z Hongkongu, kde hrála po boku zpěváka Serge Gainsbourga, či MENAGE ALL’ITALIANA (Manželství po italsku, 1965) vedle italského herce Uga Tognazziho.