Peter Sellers (1925 - 1980)

Rodiče byli pódioví baviči a hudebníci a na prkna, která znamenají vaudeville, vzali syna Richarda Henryho (jméno Peter převzal později po zemřelém bratrovi) už v povijanu, ve věku pouhých dvou týdnů. Formativní období, strávené v uměleckém prostředí, vcelku jasně předurčilo Sellersovu životní dráhu. V mládí také vášnivě rád fotografoval, prošel pohybovou průpravou na dvou tanečních školách a hrál na bubny. Během druhé světové války sloužil u Royal Airforce, kde došlo k osudovému setkání s Harrym Secombem a Spikem Milliganem, lidmi se stejným pohledem na svět. Nějaký čas koketovali s nápadem založit hudební skupinu, ale časem přece jen převážil zájem o komedii.

Odjakživa ambiciózní Sellers se ale nechtěl spokojit s omezeným počtem posluchačů rozhlasu a s občasným hostováním v televizi. Začátkem padesátých let vzal útokem film. Ke komedii s příznačným názvem LET´S GO CRAZY napsal scénář a zahrál si v ní šest charakterově i vizuálně odlišených postav. Zatímco užší skupina diváků - příznivců The Goon show - se spokojeně bavila, kritici byli skeptičtí a Peterovi radili, aby zůstal v rozhlase. Po několika dalších komediích konečně přišla jedna zlomová, MYŠ, KTERÁ ŘVALA. Sellers si zahrál trojroli ministerského předsedy, zbrojnoše a především vévodkyně Gloriany XII. Chytrá satira o fiktivním státečku Fenwick, který z vypočítavých důvodů vyhlásí válku USA, byla úspěšnější v zahraničí než na domácí půdě a Sellersovi vynesla mimo jiné i možnost režírovat. Film MR. TOPAZE, politická satira o posedlosti penězi, bohužel katastrofálně propadl a Sellerse uvrhl do náručí deprese a rozvodového řízení. Chvíli to vypadalo jako konec, ale byl to začátek mnohem slavnější éry.

Když točil dramatizaci Nabokovovy LOLITY se Stanleyem Kubrickem, poznal, že s režisérem, který je stejně puntičkářsky posedlý dokonalostí jako on sám, by mohl udělat díru do světa. Domluvili se tedy na dalším společném projektu podle protiválečného románu Petera George. Na Sellerse čekala po čase opět multiplicitní role: vojenský kapitán Mandrake, prezident USA Muffley a šílený německý vědec doktor Divnoláska. Rutinovaní členové štábu si připdali jako v Jiříkově vidění. Kubrick, pověstný spartánským přístupem k hercům, si svého protagonistu předcházel a z důvodu jeho pohybových improvizací postavil na scénu hned několik kamer. Film DR. DIVNOLÁSKA ANEB JAK JSEM SE NAUČIL NEDĚLAT SI STAROSTI A MÍT RÁD BOMBU vrátil Sellerse zpátky do hry. Jako vůbec první herec v historii byl za tři role v jednom filmu nominován na Oscara.

Ve stejném roce 1963 ho potkala i role,která mu už navěky zajistila diváckou přízeň. V krimikomedii RŮŽOVÝ PANTER měl narychlo zastoupit původně obsazeného Petera Ustinova. Pořídil si strohý knírek, tatiovskou hučku, bogartovský baloňák a v letadle do Říma, kde se film točil, vytvořil postavu francouzského detektiva Jacquesa Clouseaua. Stalo se něco, co nikdo nečekal - ve scénáři vedlejší postava se v Sellersově podání už při natáčení jevila jako zajímavější než David Niven a Claudia Cardinale v hlavních rolích. To vzápětí potvrdily i divácké reakce. Clouseau nevzbuzoval jen plánovaný výsměch policejní autoritě, ale smích téměř soucitný. Detektiv, zahleděný do filmových vzorů, se snaží vzbuzovat autoritu a dojem protřelého starého mazáka, jenže celý svět se s jeho příchodem mění v křehký domeček z karet. Stačí jediné cvrnknutí a mozek ze Surreté je uvězněn pod jeho troskami. Pouhé tři měsíce po PANTEROVI proto vznikla komedie CLOUSEAU NA STOPĚ, zaměřená tentokrát cíleně na inspektora jako hlavní postavu.