Ludmila Slancová 82 let

Ludmila (Lída) Slancová pochází z Brna, od dětství hrála ochotnické divadlo a zároveň se aktivně věnovala sportovní gymnastice. Po maturitě na jedenáctiletce vystudovala herectví na JAMU (1962) a nastoupila své první angažmá do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích (1962-1967), kde vynikla především v klasickém repertoáru (Zkrocení zlé ženy, Loupežník, Jak je důležité míti Filipa). Následně se vrátila do Brna, kde dalších pět let působila na avantgardní scéně Satirického divadla Večerní Brno, kde se vrátila k humornému pojetí, k němuž inklinovala již ve škole. V letech 1972-1991 byla členkou činohry Státního (dnes Národního) divadla v Brně, kde vynikla především menšími postavami, podanými nicméně s dokonale vykreslenou charakteristikou. Vidět ji bylo možno převážně v klasickém repertoáru (Maryša, Lucerna, Strakonický dudák, Zkrocení zlé ženy, Don Juan), sama ale ráda vzpomíná i na svou participaci v moderních hrách. Od roku 1991 je Slancová v důchodu, ale po pěti letech se začala na jeviště brněnského Národního divadla vracet jako host, nejnověji v roce 2009 hraje v představení Gazdina roba.

V Brně rozšířila Slancová své aktivity o činnost v dabingu, v němž působila především na přelomu 60. a 70. let, pracovala také pro rozhlas. Od roku 1979 vyučuje hereckou výchovu a melodram na brněnské konzervatoři.

Manželem Ludmily Slancové byl herec Oldřich Slavík (1933-1996), dcera Zuzana Slavíková (*1965) je též herečkou a známou moderátorkou.