Česká herečka Ludmila Pelikánová proslula především jako recitátorka a politická aktivistka, ve filmu ani televizi nikdy nehrála. Pocházela z Prahy a jako herečka začínala v roce 1938 v divadle Uranie v pražských Holešovicích. Tady strávila celou druhou světovou válkou, již tehdy zaměřila svůj zájem k recitaci veršů a v roce 1942 publikovala svou prvotinu O přednesu.
Kromě práce na divadelním jevišti se věnovala nadále především recitaci, zúčastnila se četných zájezdů, k tématice uměleckého přednesu veršů opět také publikovala. Jako recitátorka získala Křišťálovou růži na soutěži v Poděbradech (1977). Před kamerou se objevila jen jednou, a sice v televizním pořadu KŘESLO PRO HOSTA (1985). Právě tento její výstup se zapálenou recitací angažovaných veršů dodnes koluje po internetu jako úsměvná kuriozita.
S ohledem na politické postoje Ludmily Pelikánové není nijak překvapivé, že po listopadové revoluci 1989 jí hráblo a skončila v blázinci v Bohnicích. Zemřela o několik let později tamtéž.