Americká herečka Mary Astor, rodným jménem Lucile de Vasconcellos Langhanke se narodila 3. května 1906 v Quincy (Illinois). jako jediné dítě rodičům Otto Ludwig Langhanke a Helen Marie de Vasconcellos. Její otec se narodil v Berlině, ale v roce 1891 emigroval do Spojených států. Její matka se narodila v Jacksonvillu (Illinois), ale měla portugalsko irské kořeny. Díky vysokým nárokům rodičů a štěstí při jedné ze soutěží krásy, kde si mladé Lucile všimli filmaři z Hollywoodu se na filmovém plátně představila již ve svých 14 letech.
S příchodem zvuku do filmu měla v roce 1929 osmiměsíční pauzu, když neprošla u hlasového testu. Její hlas byl označen za příliš hluboký a studio s ní rozvázalo smlouvu. V této pauze navštěvovala hlasové kurzy a hodiny zpěvu, ale přesto žádné role nepřicházely. Znovu nastartovat kariéru se Mary povedlo díky herečce Florence Eldridge (manželka Fredrica Marche), která jí doporučila pro roli ve hře "Among the Married" . Hra měla úspěch a díky tomu se Mary otevřely dveře zpět na filmové plátno, kde se představila v roce 1930 ve svém prvním zvukovém filmu LADIES LOVE BRUTES.
V průběhu třicátých let díky filmům RED DUST (1932), CONVENTION CITY (1933), MAN OF IRON (1934), nebo THE PRISONER OF ZENDA (1937) se stala uznávanou a vyhledávanou herečkou a její herecká kariéra stoupala vzhůru. Zato v osobním životě se jí v této době tolik nedařilo. Po smrti prvního manžela v roce 1930 , přišel v roce 1934 skandál, kdy Mary žaloval vlastní otec kvůli finanční podpoře , mezitím se jí hroutilo druhé manželství, které vyústilo v obvinění z cizoložství a soudní pře o dceru. Tyto nepříjemnosti nijak zvlášť nepoškodily její kariéru , ale zanechaly stopy na její psychice. V dalších letech bojovala se závislostí na alkoholu a lécích, dokonce se pokusila o sebevraždu.
Největšího vrcholu své kariéry dosáhla začátkem 40. let, když v roce 1941 hrála ve slavném snímku THE MALTESE FALCON a následoval film THE GREAT LIE za který obdržela Oscara v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli. Po těchto úspěších ale začala její kariéra pozvolna upadat a objevovala se stále častěji v nevýrazných rolích. Vyjímkou je noir film ACT OF VIOLENCE z roku 1948, kde si s chutí zahrála roli prostitutky. V průběhu 50. let se objevila jen v pěti filmech , ale v roce 1954 debutovala na televizní obrazovce, kde se v dalších letech poměrně hojně objevovala. V roce 1954 se také představila na Broadwayi ve hře "The Starcross Story" a v roce 1956 po návratu do Kalifornie v úspěšné hře "Don Juan in Hell". V první polovině 60. let se objevila ještě v několika filmech a jejím posledním filmovým představením , byla menší role ve snímku z roku 1964 HUSH, HUSH SWEET CHARLOTTE.