Jménem Charlese Spaaka jsou podepsány scénáře k desítkám slavných francouzských filmů, jeho tvorba vrcholila především ve třicátých a čtyřicátých letech, kdy se soustředil na zpracování klasických děl světového literárního odkazu. Narodil se v Bruselu v roce 1903 do vlivné belgické rodiny, jeho otcem byl básník Paul Spaak (1871-1936), matka Marie Janson (1873-1960) pocházela z významné politické dynastie a sama se ve 20. letech stala první belgickou senátorkou.
Důležitou součástí Spaakovy tvorby se staly adaptace literárních děl nebo divadelních her. Takto například pro Jeana Renoira zpracoval Gorkého drama NA DNĚ (Les bas-fonds, 1936). Z další spolupráce s Renoirem vzešel slavný film VELKÁ ILUZE (La grande illusion, 1937; v obou zmíněných filmech zazářil Jean Gabin). Jiný významný filmař Marcel Carné řekl, že nejlepší režiséři té doby se doslova předháněli, kdo z nich získá Spaaka pro svůj další film. Jednotným znakem Spaakovy tvorby byl smysl pro realistický detail a inteligentně napsané dialogy, spolu s Jacquesem Prévertem a Henri Jeansonem se zařadil mezi nejvýznamnější scénáristy té doby. Proslul mimo jiné tím, že dokázal psát až tři scénáře najednou.
V době druhé světové války pracoval Spaak pro společnost Continental Film, přičemž spojení s touto kolaborantskou, respektive německou korporací pro něj nemělo takový dopad, jako tomu bylo po válce u herců. Ostatně, v roce 1943 byl krátce vězněn nacistickými úřady. V souvislosti s válečnými léty není bez zajímavosti, že jeho strýc Paul-Emile Janson (1872-1944), bývalý předseda belgické vlády, byl umučen v koncentračním táboře v Buchenwaldu. Ze scénáristických adaptací literární klasiky té doby stojí za zmínku filmy CARMEN (Carmen, 1942) nebo dvoudílný film HRABĚ MONTE CHRISTO (Le comte de Monte Cristo, 1943).
Jestliže se Spaakova angažovanost pro společnost Continental Film nijak neodrazila na jeho dalším působení, zatímco řada herců byla uvězněna a odsouzena k zákazu činnosti, lze se jen dohadovat, zda v tomto případě nesehrál nějakou roli vliv jeho rodiny. V každém případě je zde na místě připomenout další osobnost rodinného klanu – Charlesův starší bratr Paul-Henri Spaak (1899-1972) byl po druhé světové válce předsedou Valného shromáždění OSN a předsedou belgické vlády, později patřil k zakladatelům Evropské unie.