Frank Zagarino 64 let

Frank Zagarino je americký herec, sportovec a podnikatel. Dětství strávil v Miami, jeho rodiče byli činní v televizní reklamě a Frank se v reklamách začal objevovat již od deseti let, celkově jich natočil kolem čtyřiceti. Na střední škole se ovšem jeho prioritou místo televize stal sport, vynikal zejména v zápasení, v němž slavil úspěchy i na celostátní úrovni. I přesto, že trpěl dyslexií, střední školu bez problémů dokončil, nicméně o pokračování ve studiu již nejevil zájem.

První příležitost ve filmu přišla v roce 1983 ve filmu Miláčku, jsi to ty?. V romantickém snímku Johna Saylese však měl Zagarino jen mini roli, stejně jako ve dvou dalších filmech v roce 1984. Skvělá fyzická kondice mu pak v roce 1985 přinesla první větší roli, a to bojovníka v béčkové fantasy Královna barbarů, kde se stal protějškem Lany Clarkson. Nízkorozpočtové koprodukční dobrodružství však rozhodně žádným trhákem nebylo a Zagarino si na svou skutečnou vstupenku do vod alespoň béčkového filmu musel ještě počkat.

Ta přišla až o dva roky později ze slunné Itálie. Producenti brakových italských filmů byli v 80. letech lační po amerických proprietách ve svých filmech, doufajíc, že jim to přinese punc světovosti. Zagarino se tak v roce 1987 stal součástí dlouhé řady spíše méně významných či vyhořelých amerických herců, které si hýčkala italská produkce té doby. Hlavní roli ve filmu Striker, nízkorozpočtové variaci na filmy o Rambovi, mu svěřil legendární režisér Enzo G. Castellari. Je však nutno dodat, že v druhé polovině 80. let už Castellari dávno nebyl tím tvůrcem, jenž svými drsnými kriminálkami a westerny inspiroval Quentina Tarantina. Striker je dnes již dávno zapomenuté béčko nevalné kvality (které mimochodem v ČR kolovalo s rychlodabingem na pirátských VHS), avšak pro Zagarina znamenalo definitivní vynucení pozornosti u producentů béčkových akčních filmů a dostatek herecké práce po celou další dekádu. V roce 1987 také dále zužitkoval svou praxi ve fitness, když se objevil jako sparingpartner Dolpha Lundgrena na jeho instruktážní VHS o cvičení s názvem Maximum Potencial.

Do Itálie se Zagarino ještě několikrát vrátil, Castellari mu svěřil menší role v kriminálce Hammerhead (1990) a ve třetím pokračování krimisérie Extralarge (1992) s Budem Spencerem. Za zásadní filmařskou zkušenost však Zagarino označuje především natáčení akčního filmu Missione finale z roku 1988. Specialitou tohoto jinak všedního akčního béčka byla skutečnost, že se celé natáčelo v tehdejší Severní Koreji. Diktátorský režim totiž v 80. letech pojal touhu lépe ovládnout filmařské řemeslo a bizarním faktem je skutečnost, že jejich učiteli se měli stát právě tvůrci zmíněného braku. Zagarino zhruba dvouměsíční intenzivní zkušenost popisuje jako strastiplnou, na druhou stranu ale v interview pro server bzfilm.com vyvrací rozšířenou historku o tom, že byl kvůli fotografování na dva dny v Koreji uvězněn. Připouští ovšem, že jeho focení byl skutečně problém, který nadměrně rozlítil místní soudruhy, ale ve finále vedl jen ke konfiskaci Frankova fotoaparátu. Poslední dosud nezmíněnou italskou zkušeností bylo pro Franka akční sci-fi Cy Warrior (1989), kde si vyzkoušel roli cyborga, k níž se v budoucnu několikrát vrátil.