Jules Berry (1883 - 1951)

Významný francouzský herec Jules Berry pocházel ze starobylého města Poitiers na západě Francie, kde se narodil do obchodnické rodiny, jeho skutečné jméno znělo Louis Marie Jules Paufichet. Na středoškolská studia byl vyslán do hlavního města a absolvoval Lycée Louis le Grand v Paříži, pak začal studovat architekturu. Úspěšně dokončil studium na École des Beaux-Arts, ale profesi architekta prakticky nikdy nevykonával, protože již v této době našel zalíbení v divadle a v roce 1903 nastoupil jako elév do Théâtre Antoine, následně hrál na jevišti Théâtre de l'Athénée. V letech 1908-1920 byl angažován v Bruselu v divadle Théâtre des Galeries Saint-Hubert.

První významnější film natočil Jules Berry pod vedením slavného režiséra Marcela L'Herbiera, šlo o drama PENÍZE (L'argent, 1928) podle literární předlohy Émila Zoly. V rychlém sledu pak natočil několik filmů v Německu, Švédsku a Maďarsku, počátkem třicátých let se nakrátko vrátil na jeviště. Po roce 1933 jej ale naplno pohltil film a divadlo opustil úplně. Ve třicátých a čtyřicátých letech točil několikrát ročně, takže jeho filmografie se nakonec rozrostla na bezmála 100 položek. Proslul tím, že přijímal nabídky k filmování bez ohledu na kvalitu scénáře i osobnosti režiséra, na druhou stranu byl hojně vyhledáván jako uznávaný herec s dlouholetou divadelní praxí. Jules Berry nebyl protagonistou vyhraněného žánru, hrál různorodé charaktery, v jeho tvorbě ale převažují elegantní milovníci středního věku z vyšší společnosti, většinou s negativními povahovými rysy.

Ve velmi početné filmografii Julese Berryho můžeme najít řadu průměrných a dnes již zcela zapomenutých filmů, ale i několik nadčasových příspěvků do francouzské kinematografie předválečné doby i éry okupace. Výraznou roli bezohledného šéfa vydavatelství ztvárnil v dramatu ZLOČIN PANA LANGA (Le crime de Monsieur Lange, 1936), následně točil převážně detektivní filmy s různými režiséry (Richard Pottier, Yves Mirande, Léon Mathot), psychologicky zajímavou úlohu pana Valentina hrál po boku Jeana Gabina ve filmu DEN ZAČÍNÁ (Le jour se lève, 1939).

V době německé okupace dostal menší příležitost v zajímavé kriminálce VRAH SE BOJÍ NOCI (L'assassin a peur la nuit, 1942), jeho herecký projev pak odborníci ocenili ve filmu NÁVŠTĚVA Z TEMNOT (Les visiteurs du soir, 1942). V několika filmech hrál se slavným komikem Fernandelem, za války točil také v Itálii. Jeho kariéra pak krátce stagnovala, v roce 1945 ale znovu začal před kameru předstupovat se zvýšenou frekvencí, nedosáhl však již věhlasu předchozí dekády. Z druhé poloviny čtyřicátých let stojí za zmínku filmy KDYBY MLÁDÍ VĚDĚLO (Si jeunesse savait, 1948) nebo PORTRÉT VRAHA (Portrait d'un assassin, 1949), kde však již hrál poměrně malou roli. Naposledy před filmovou kamerou vystoupil Jules Berry v komedii UČITELÉ PLAVÁNÍ (Les maitre-nageurs, 1951). Krátce před smrtí se Berry vrátil i na divadelní jeviště.