Britský herec, proslulý též jako režisér, básník, skvělý vypravěč a příležitostný zpěvák, měl možná tu smůlu (nebo štěstí, to nechť posoudí každý sám), že si zahrál ve třech filmech Beatles, a tato nálepka ho provázela po celý jeho další život. Kromě Velké Británie si ho tak lidé ztotožňují pouze s těmito filmovými postavami a jeho další kariéra je jim utajena.
Těžiště Spinettiho herectví spočívalo na prknech, která znamenají svět, kde se blýskl zvláště v představení Oh! What a Lovely War (1963), v němž za roli nesnesitelného zupáckého seržanta (Drill Sergeant) získal v New Yorku prestižní Tony Award. Ztělesnil také několik dalších velice zajímavých rolí, mezi něž můžeme zařadit Alberta Einsteina v novém provedení z roku 2005 nazvané Albert’s Boy či představení The Odd Couple nebo Chitty Chitty Bang Bang v londýnském West Endu. Jednu z nejslavnějších a zároveň nejkontroverznějších úloh ztvárnil v radikální feministické hře scénáristky, herečky a režisérky Jane Arden nesoucí název Vagina Rex and the Gas Oven (1969). Postavil se i na režisérský post a pod jeho vedením se v divadle Phoenix Theatre hrál retro muzikál The Biograph Girl, ale také evropské verze slavných děl Jesus Christ Supertstar či Hair.
Do roku 1963 se objevil v několika epizodních filmových rolích à la čtvrtý muž zleva v šesté, dvacáté osmé, padesáté druhé a sedmdesáté minutě, až přišel jeho den D. Věhlas z Oh! What a Lovely War mu poskytl příležitost si zahrát v prvním filmu Beatles A HARD DAY’S NIGHT poněkud roztržitého zvukového mistra. S Beatles si ostatně padl do noty, což potvrzuje i spolupráce na divadelní adaptaci Lennonovy knihy In His Own Write, kterou v Natioanl Theatre při její premiéře v roce 1968 režíroval. Sice se po Perném dni objevil historickém dramatu Becket, ale v roli, která se ani nedostala do titulků. A tak si svou porci slávy opět prožil v druhém „beatlesáckém“ snímku HELP!, kde s bravurou vystřihl pološíleného vědce, střídavě nadávajícího na kvalitu britských a amerických výrobků, jehož jediným cílem je připravit Ringa o posvátný prsten. Svůj předobraz z několikrát zmiňované hry Oh! What a Lovely War mohl naplno uplatnit v třetím filmu Beatles, tentokrát televizním MAGICAL MYSTERY TOUR, kde si zahrál podobnou roli vojenského omezence. Tím ale jeho spolupráce s jednotlivými členy Beatles neskončila, účastnil se rovněž několika nahrávacích sekvencí pro jejich pověstné Vánoční desky určené oficiálnímu Fan Clubu Beatles a ještě v roce 1977 ho Paul McCartney požádal o spolupráci při natáčení promoklipu k písni London Town pro stejnojmenné album. Je to snad i symbolické, že jeho filmovou kariéru uzavírá účast v dokumentu The McCartney Years.
Další filmová tvorba Spinettiho je pro československé, později české diváky poněkud utajena, protože Victor se více věnoval divadlu a ve filmu nedostával tolik výrazných příležitostí. Poslední čtvrtstoletí jeho života už bylo jen ve znamení účastí v televizních seriálech či filmech, to platí například pro sérii o mladém Indianu Jonesovi nebo britskou sérii BOTTOM. Mezi výraznější role patří bezpochyby snímek SPUSŤTE TU REVOLUCI BEZE MĚ či postava židovského doktora Ericha Strausse z hvězdami nabitého Rosenbergova filmu POUŤ ZATRACENÝCH. Domnívám se však, že nejpamátnějším filmem pro naše fanoušky bude třetí ze série původních Růžových panterů s Peterem Sellersem, kde si Spinetti zahrál recepčního ve švýcarském hotelu a má s potrhlým inspektorem neustále nějaké půtky.