Henryk Baranowski (1943 - 2013)

Henryk Baranowski se narodil 9.2.1943 v Tampolu. V roce 1968 absolvoval Filozofickou fakultu Varšavské univerzity a o pět let později režii na Akademii dramatických umění ve Varšavě. Pracuje jako divadelní režisér, scénárista, herec a scénograf. Od roku 1993 byl deset let ředitelem Malého divadla ve Varšavě. Od roku 2003 řediteluje Slezké divadlo v Katovicích.

V roce 1986 se v drobné roli objevil ve filmu ROSA LUXEMBURG. Jeho kolega Krysztof Kieslowski ho obsadil do hlavní role technicky uvažujícího vědce Krysztofa do prvního dílu seriálu dramat DEKALOG (1988). V témže roce se mihnul i v třetím dílu Dekalogu, opět v roli Krysztofa. V roce 1991 obdržel Národní cenu za popularizaci polské kultury v zahraničí. O rok později získal cenu Jamese Jeffersona za nejlepší inscenaci sezóny v Chicagu, kterou byla Baranowského Peepshow. V roce 1999 mu malou roli nabídl jeho kolega Andrzej Wajda a tak se Baranowski objevil ve filmu PAN TADEÁŠ jako Napoleon Bonaparte.

Roku 2000 získal cenu „Zlatá maska“ za nejlepší inscenaci a režii, přidal k ní i „Stříbrnou masku“ za nejlepší výkon v roli Echnatona ve Velkém divadle v Lodži. Ve filmu se objevil rok nato, zahrál si profesora Ingardena v německém snímku JULIES GEIST (2001). V roce 2004 obdržel cenu „Zlatá maska“ za nejlepší inscenaci Ruska za provedení Života idiota v Novosibirském divadle opery a baletu. Za inscenaci Lady Mackbeth v Rusku byl Baranowski v roce 2007 pětkrát nominován na „Zlatou masku“.

Od roku 1992 režíroval pro televizi pět záznamů divadelních představení. Pořádá režisérské workshopy a věnuje se pedagogické práci. Jako profesor hostoval v New Yorku, Tennessee, nebo Londýně. Spolupracoval s Velkým divadlem v Lodži.