Carl Theodor Dreyer (1889 - 1968)

Carl Theodor Dreyer se narodil 3.2.1889 v dánské metropoli Kodani jako nemanželské a nechtěné dítě švédského farmáře a jeho hospodyně. Své dětství strávil v dětských domovech, odkud ho adoptovala přísně evangelická rodina. Víra v Boha bez opravdové lásky k člověku a těžký život skoupý na radost, kterými se jeho nová rodina vyznačovala, se hluboce zapsaly v Dreyerově pozdější tvorbě. Jako dítě se Dreyer chtěl stát profesionálním pianistou, od r. 1910 však pracoval jako novinář. Psal divadelní kritiky a specializoval se také na interview s celebritami, z nichž většina patřila k právě se rodícímu filmu. Není divu, že se brzy sám pokusil napsat vlastní scénář a vyzkoušel si i práci režiséra u Nordisk-Film. Díky svému velkému talentu u filmu zůstal.

Dreyer byl považován za velkého umělce, ale také za fanatického perfekcionistu s nezvyklými nároky na všechny spolupracovníky. Direktivním jednáním si často způsoboval konflikty s producenty a tudíž i s financováním svých filmů. Poté, co se r. 1932 setkal jeho "Vampyr - Der Traum des Allan Grey" s negativní kritikou, vrátil se zpět k novinařině. Od té doby točil filmy už jen zřídka, věnoval se zejména dokumentu se sociální a národní tématikou. Stále však byl věrný svému stylu. Jeho filmy mají velmi pomalé tempo, hluboké studie lidské psychologie a jeho hrdinové se často ocitají v extrémních osobních nebo religiozních krizích. Roku 1943, během nacistické okupace Dánska natočil Dreyer film "Vredens tag/Day of Wrath", který přirovnával nacismus k honu na čarodějnice v 17. století. Jeho další dva filmy vznikly s odstupem 10 let. Roku 1955 "Ordet/The Word", natočený podle díla fašisty umučeného dánského spisovatele K. Munka. Za něj získal prestižní cenu benátského filmového festivalu Golden Lion, která byla rovněž uznáním za jeho tvorbu. Dreyerovým posledním filmem byla "Gertrud" roku 1964, o celoživotním marném hledání lásky.

C.T. Dreyer zemřel 20.3.1968 v Kodani.

Zajímavosti: Během natáčení filmu "Vampyr" se Dreyer údajně zamiloval do kameramana Rudolpha Maté, s nímž pracoval už při natáčení "Michaela" a "The Passion of Joan of Arc". Tato nenaplněná láska byla jedním z možných důvodů, proč od filmu odešel. Slavný Maté byl ve 40. letech 5 krát nominován na Oscara (mj. za slavný film "Gilda"). Snažil se získat peníze na životopis Ježíše Krista, jehož scénář napsal a který chtěl natočit v Izraeli. Své dílo však již nedokončil.