Pierce Brosnan 70 let

„Je dobrý nápad, zakomponovat trochu z Bonda do všech vašich jednání.“

Život jako vystřižený z romantického filmu, až po okraj naplněný smutnými záblesky i velkými úspěchy. To všechno určitým způsobem také patří k postavě Jamese Bonda, jehož charakter se s každým novým představitelem posouval určitými směry. Jeho matce bylo sotva devatenáct, když se Pierce narodil. Krátce před tím se provdala za jeho otce, který ale rodinu brzy opustil. Od čtyř let vyrůstal u prarodičů v Irsku, protože jeho matka musela v Londýně pracovat. Osnova příběhu, jako z časů středověké Anglie, špinavých uliček, chudých dětí a přísně katolických rodin, které nehodlaly akceptovat představu rozpadlé rodiny nebo přijmout dítě z ní pocházející, pokračovala. Bylo mu šest a oba prarodiče zemřeli, takže putoval od jedněch příbuzných k druhým. V jeho deseti si ho matka mohla vzít k sobě do Londýna. 12. srpna 1964 poprvé opustil Irsko a přiletěl do Velké Británie, tedy v den, kdy zemřel Ian Fleming, autor bondovek. Ve stejném roce ho matčin manžel vzal do kina na Goldfingera.  Pierce Brosnan spatřil první film o tajném agentovi a zamiloval si kino, jež do té doby neznal. Ve skrytu duše a svého osamělého dětského světa se rozhodl stát se hercem. Zdá se, že silnější vztah k matce už nevybudoval, protože v šestnácti opustil rodinu i školu a šel vlastní cestou. S pouličními divadelními spolky cestoval po Anglii. Ve dvaceti se rozhodl pro profesionální zásah do svého hereckého umění a tři roky věnoval studiím v londýnském Drama Centre. Jeho učitelem dramatu byl tentýž tanečník Yat Malmgren, který byl učitelem už Seana Conneryho v padesátých letech. Nakonec Pierce Brosnan s úspěchem debutoval na divadelních jevištích v Londýně.

V mlhavém Londýně se setkal s australskou herečkou Cassandrou Harris a den po vánočních svátcích roku 1980 se vzali. Brosnan posléze adoptoval dvě děti z Cassandřina předchozího manželství, Charlotte (1972) a Christophera (1973), protože jejich otec za pár let zemřel. Tři roky se objevoval v nepatrných domácích filmech, než se na přání manželky přestěhovali do USA. Cassandara Harris, bondgirl agenta 007 v podání Rogera Moorea z Len pre tvoje oči, jen mimochodem představila svého muže producentovi kultovní série Albertu Broccolimu. Začalo Piercovo šťastné období, díky rodině získal stabilitu, kterou dosud nepoznal a v roce 1983 se narodil jejich syn Sean. „Život byl skvělý, mohl jsem být vším, čím jsem chtěl a já chtěl být ve filmech,“ popsal své začátky v Californii. Zatímco většina začínajících herců se v Hollywoodu těžko prosazuje, Pierce měl s první rolí pořádné štěstí.

Dříve, než se stal britským agentem, byl totiž pro všechny soukromým detektivem Remingtonem Steelem ve stejnojmenném seriálu z osmdesátých let. Populárního Steelea z paměti diváků už dávno vytlačil mnohem zásadnější stín agenta 007, přesto se v něm dají vystopovat zajímavé odkazy. Detektiv Steele miloval a dobře znal klasické filmy. V epizodě z roku 1983 připodobňuje právě řešený případ k původnímu snímku Aféra Thomasa Crowna (1968) s Faye Dunaway a Stevem McQueenem. O šestnáct let později si Brosnan zahrál Thomase Crowna ve stejnojmenném remakeu, který už produkovala jeho společnost Irish DreamTime. V roce 1986 se opět střetl s Bondem, který jej od dětství nepřestával pronásledovat. Tentokrát v té nejzřetelnější podobě. Dostal nabídku na roli Jamese Bonda v Dych života (1987). Měl však stále smlouvu na Remington Steele a tak musel odmítnout. Ve filmu si místo něj zahrál Timothy Dalton a Brosnan tenkrát nemohl tušit, zda se někdy příležitost vrátí. Později se dal slyšet, že v době první nabídky ještě nevypadal dost zajímavě pro tenhle typ role. Z velké části měl pravdu. Dostat se k té pravé tváři vyžaduje jistý čas. Nedá se to urychlit a někteří muži jsou nejcharismatičtějšími právě až po čtyřicítce. Bohužel, tenhle pravý čas, k němuž dozrají, jako dobré víno nelze zastavit a po čase se z nich stávají sice stále charismatičtí, ale starší, v akčních rolích méně vzrušující pánové. Což pomalu ale jistě začíná být případem dnešního Pierce Brosnana. Přesto ještě ani zdaleka nevypadá na člověka, který by už měl sbírat ocenění za dlouholeté přínosy kinematografii nebo čestné doktoráty - a přece je sbírá. V roce 2002 to bylo ocenění za dlouholetý přínos z Filmového festivalu v Chicagu, o rok později přibyl čestný doktorát z Dublinu a vloni z irské univerzity Cork. Smiřme se s tím, že Pierce Brosnan je ve snad ve všem nelogická, leč žijící forma filmové hvězdy.