Byla jednou znejpopulárnějších hereček 40 - 60tých let na poli švédské kinematografie. Přestože její osobu v pozdějších letech zastínila Liv Ullman, zůstane vždy v paměti jako dvorní herečka v počátcích tvůrčí činnosti režiséra Ingmara Bergmana.
První významnou filmovou roli, kterou hrála i na divadelní scéně, si zahrála v historickém dramatu RID I NATT! (1942). Solidní ohlasy sklidily i její postavy ve filmech KÄRLEK OCH STÖRTLOPP (1946) a BARA EN MOR (1949). Na konci této dekády byla ve své zemi velkou divadelní a filmovou hvězdou.
Avšak vrchol její herecké dráhy nastal v 50tých letech, kdy spolupracovala na šesti filmech režírovaných Ingmarem Bergmanem, který Evu Dahlbeck označoval za "battleship of femininity", tedy volně přeloženo za "bitevník ženskosti". Nezapomenutelné role ztvárnila v Bergmannových filmech KVINNORS VÄNTAN (1952), EN LEKTION I KÄRLEK (1954), SOMMARNATTENS LEENDE, KVINNODRÖM (oba 1955) a NÄRA LIVET (1958), za který byla, společně se svými třemi hereckými kolegyněmi, tentíž rok oceněná cenou za nejlepší hereckých výkon na festivalu v Cannes.
Eva si v několika filmech zahrála s další velkou švédskou filmovou hvězdou Gunnarem Björnstrandem. Jejich společné role byly často přirovnány k americkému duu Cary Grant-Katherine Hepburn. V 60tých letech pomalu opouštěla filmovou scénu a začala se věnovat psaní novel a básnické tvorbě. Poslední filmovou roli ztvránila v roce 1970 v dánsko-švédském snímku TINTOMARA.