Eduard Grečner 92 let

Slovenský scenárista a režisér Eduard Grečner pochází z Kopčan na moravsko-slovenském pomezí. Již za studia na gymnáziu v nedaleké Skalici (od r. 1946) začal publikovat básně, kteréžto činnosti se pak věnoval ve svém životě i nadále. Také zde režíroval školní divadlo, což vedlo k tomu, že z gymnázia pak přešel v letech 1950–1954 na studium režie pražské FAMU, kde měl studovat pod vedením Václava Wassermana. Bohužel záhy onemocněl tuberkulózou, což vedlo k přestupu na „méně náročnou“ fakultu scenáristiky a dramaturgie u Miloše V. Kratochvíla.

Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. V roce 1971 byl odvolaný z natáčení televizního filmu Šampaňské a od té doby mohl až na jednu výjimku dlouhých dvacet let pracovat jen v dabingu. Po roce 1989, kdy se stal mimochodem předsedou Slovenského filmového svazu, vytvořil dva filmy. V roce 1993 režíroval snímek Pozemský nepokoj a v roce 1996 pak Jaškov sen.

V devadesátých letech také působil jako pedagog na Univerzitě Cyrila a Metoděje v Trnavě a na Fakultě dramatických umění v Bánské Bystrici. Po roce 2000 se pak už věnoval opět jen dabingu a básnické a literární tvorbě – „Absolútna žena“ (2004), „Zakázaná zóna“ (2006) a „Drevený bocian Otta Bartoňa“ (2011). Je rovněž autorem publikace „Film ako voľný verš“ (2015), zabývající se významnými osobnostmi autorského filmu.