Gustav von Wangenheim (1895 - 1975)

Narozen jako Ingo Clemens Gustav Adolf, svobodný pán z Wangenheimu, byl německý herec, dramatik, režisér a zakládající člen Nationalkomitee Freies Deutschland (Národní komise pro svobodné Německo), NKFD. Narodil se do rodiny herce Eduarda von Wintersteina a jeho židovské manželky - herečky Minny Mengers. Když byly Gustavovi čtyři roky, jeho matka zemřela a po druhém sňatku jeho otce jej vychovávala herečka Hedwiga Pauly.

V té době točil filmy pro UFA a spolupracoval s režiséry jako např. Friedrichem Wilhelmem Murnau, Fritzem Langem, Ernstem Lubitschkem a dalšímy. 15. března 1933 provedla v ranních hodinách německá policie a SA velkou razii v berlínské, levicové čtvrti s názvem Umělecká kolonii, při které zatkla 14 osob, řada osob byla surově zmlácena a došlo i na hranice a pálení knih. Wangenheim pochopil, že končí legrace a emigroval z Německa. Paradoxně s ním utíkala i Steffie Spira, herečka a komunistka, která později, 4. listopadu 1989 pronese na protirežimní demonstraci na Alexanderplatzu tato slova: "Přeji si, aby moji pravnuci vyrůstali bez zdravení vlajky, občanské nauky, modrých košil (obdoba našeho pionýrského stejnokroje) a lampiónových průvodů."

V exilu režíroval a napsal scénář k protiválečnému filmu KAEMPFER. Hlavní mužskou postavu Fritze Lemkeho vytvořil Bruno Schmidtsdorf, který utekl před fašismem, ale neutekl před komunismem. 28. února 1938 byl v Butowu popraven sovětskou NKVD během akce "Velký úklid". Wangenheim v roce 1940 obdržel sovětské občanství a tak se z něj, opět paradoxně, v průběhu druhé světové války stal rudoarmějec. Pracoval v 7. politickém oddělení RA. V září 1945 se vrátil do Berlína a stal se intendantem Německého divadla. Roku 1948 se vrací filmem UND WIEDER 48 k filmování. Ve filmu si zahrála celá plejáda německých herců z obou stran politického spektra. Sešli se zde bývalí členové NSDAP s komunisty a vše došlo kupodivu tak daleko, že společně iniciovali žádost o propuštění herce Gustafa Gründgense ze sovětského lágru Jamlitz.

Po vzniku NDR se stal jejím občanem a věnoval se jednak politické práci, jednak pracoval pro DEFA jako režisér a scénárista. Jednalo se o období let 1948 až 1956, kdy režiséroval pět filmů, ke třem z nich napsal scénář. Gustav von Wangenheim byl ženatý ze svou kolegyní a spisovatelkou Inge von Wangenheimovou. Hrál ve 25 filmech a byl držitelem národní ceny NDR. Podle časopisu DER SPIEGEL č.33/1975 zemřel 5. srpna 1975 ve východním Berlíně a je pohřben na jeho Centrálním hřbitově.