Maxmilian Schreck se narodil 6. září 1879 (některé prameny uvádějí 11. června téhož roku. Hereckou průpravu získával na prknech Staatstheater v Berlíně. Debutoval ve hře Messeritz a Speyer, načež se vydal na turné po německých městech, jako byly Zittau, Erfurt, Brémy, Lucerne, Gera a Frankfurt am Main. Po konci svého turné se v Berlíně připojil ke škole slavného rakouského divadelníka Maxe Reinhardta.
Roku 1923, stále v Mnichově, se Max Schreck objevil v šestnáctiminutové "surrealistické komedii" podle scénáře Bertolda Brechta s kabaretními a divadelními herci Karlem Valentinem, Liesl Karlstadtovou, Erwinem Faberem a Blandine Ebingerocou, nazvaným MYSTERIEN EINES FRISERSALONS, režírovaného Eriche Engelem. Stejného roku se Schreck objevil ještě jako slepý muž ve snímku DIE STRAßE.
Schreckova druhá spolupráce s režisérem Murnauem se stala již méně úspěšnou komedií DIE FINANZEN DES GROSSHERZOGS. Roku 1926 se Schreck navrátil ke Kammerspielu do Mnichova a pokračoval s hraním ve filmech i po příchodu zvuku až do jeho smrti 19. listopadu 1936, kdy v nedožitých 57 letech zemřel na infarkt.
Příjmení Maxe Schrecka, které přeložené do češtiny znamená "Hrůza", okolo něj v souvislosti s jeho nejvýraznější rolí hraběte Orlocka v Murnauově UPÍRU NOSFERATU rozpoutaly řadu mýtů a legend, které se zakládaly na tvrzeních o jeho skutečném upírství. Ať už ale byla pravda jakákoliv, žádné vědecké důkazy tyto fámy nepotvrzují. Mýty a nepravdy o Schreckovi šířené způsobily, že nebyl po jistou dobu považován za skutečnou osobu. Existoval i názor, že někdo z jiných herců používá jména Max Schreck jako pseudonymu (hlavní podezřelý byl Alfred Abel), které bylo brzy vyvráceno především díky rozdílům ve vzhledu obou herců.