Ben Johnson (1918 - 1996)

Ben Johnson byl čerokízsko-irské krve. Narodil se nedaleko oklahomského Forakeru a dá se říct, že v sedle vyrostl. Pracoval na ranči a vystupoval v rodeu, kde se již jako náctiletý stal šampiónem. Byl výtečným jezdcem. Johnson, jeho otec a synovec měli ceny za skupinové chytání do lasa a na památku jeho otce se od roku 1998 každoročně koná tzv. „Ben Johnson Memorial Award“. V roce 1940 ho jako hlídače koní obsadil Howard Hughes do filmu PSANEC (1943) s Jane Russellovou a Thomasem Mitchellem a Ben se rozhodl, že v Kalifornii zůstane („Jako kovboj jsem vydělával dolar denně a můj první hollywoodský šek byl na tři sta. Zpátky do Oklahomy byste mě tehdy nedostali ani obuškem.“), několik let působil jako kaskadér, staral se o koně a zaskakoval jako dablér za takové hvězdy jako byli John Wayne, Gary Cooper a James Stewart. Koncem 40. let už byl zaměstnán u společnosti Johna Forda - muže, který pro film „objevil“ Johna Waynea a obdivoval 7. kavalerii - zpočátku jako komparzista, později i v mluvených rolích. V roce 1947 například v sedle „daboval“ Henryho Fondu ve westernu FORT APACHE (1948).

Pravidelně se vracel do arény (vyhrál například světový šampionát v chytání do lasa), bral různorodé role (tou nejlepší v 50. letech byl asi bojechtivý Chris ve Stevensově westernovém dramatu SHANE [1953] s Alanem Laddem a Jean Arthurovou) a pokračoval jako dablér pro „koněbojné“ herecké hvězdy. Ben Johnson byl přirozeným hercem, hrál sám sebe, jak říkal: „Každý v tomhle městě je lepším hercem než já, ale žádný nemůže hrát Bena Johnsona.“ a nikdy taky neztratil svůj oklahomský jihozápadní přízvuk. Mihl se ve filmové verzi Rodgersova a Hammersteinova muzikálu OKLAHOMA (1955), v Zinnemannově režii. Hrál „zlého hocha“ Boba Amoryho ve westernu KŘIVÁK (1961) s Marlonem Brando a jako „zlý“ Jack Beynon se mihl i v akčním krimi ÚTĚK (1972) se Stevem McQueenem a Ali McGrawovou podle předlohy rodáka z Oklahomy, Jima Thompsona. V televizi se opakovaně objevoval jako Sleeve ve westernové sérii THE MONROES (1966). Jako oblíbenec režiséra Sama Peckinpaha dostal Ben pozoruhodné příležitosti v Peckinpahových střílečkách MAJOR DUNDEE (1965) v pro žánr přelomovém snímku DIVOKÁ BANDA (1969).

„Sam (Peckinpah) byl odevzdaný svému osudu. Byl to náramně talentovaný chlapík, ale o svůj život se příliš nestaral a ještě něco, výsledek mu byl lhostejný potud, pokud byla ve filmu krev a střeva a hromy. Měl pochybnou pověst. Hádám tak tucetkrát jsem mu zachránil život. Začal pít whisky a brát prášky...zbláznil se. Vešel třeba do baru, prošel jím až v něm našel toho největšího chlápka a snažil se ho vyprovokovat ke rvačce. Byl to blázen.“

Když mu Peter Bogdanovich nabídl roli houževnatého a poctivostí vedeného majitele kina Sama Lva v dramatu POSLEDNÍ PŘEDSTAVENÍ (1971), nejprve odmítl, protože mu scénář připadal „nečistý“ a on klení a nahotu ve filmech odmítal. Bogdanovich to zkusil přes Johna Forda a Johnson posléze změnil názor. S Bogdanovichovým souhlasem Johnson svůj part přepsal, vynechal ostrá slova a získal nakonec Oskara pro „nejlepšího herce ve vedlejší roli“ („Když jsem dostal Oskara, každý si myslel, že něco umím. Ale neuměl jsem o nic víc, než předtím...“). V roce 1982 byl uveden do Westernové síně slávy Národního muzea kovbojského a westernového dědictví.