George Rigaud zazářil nejprve v meziválečném období jako hvězda francouzského filmu, po intermezzu v Argentině se pak do Evropy vrátil a natočil další desítky filmů v různých zemích západní Evropy. S jeho původem je to složitější, narodil se sice v argentinském hlavním městě Buenos Aires, otec byl ale Ital, matka pocházela ze Španělska. Hercovo vlastní jméno znělo Pedro Rigato Delissetche, a i když se ve většině zdrojů uvádí argentinská národnost, úplně přesné to není. Ve Francii přijal umělecké jméno George Rigaud, po rozšíření své kariéry i do dalších zemí pak užíval další pseudonym Jorge Rigaud. Do Francie přicestoval s rodiči již jako dítě a později v touze proslavit se ve filmu absolvoval několik konkurzů a kamerových zkoušek.
V počátcích Rigaudovy filmografie se vyjímá slavný Clairův slavný film PAŘÍŽ MILUJE A JÁSÁ (Quatorze juillet, 1932), do svých poměrně hodnotných titulů jej pak několikrát přizval režisér ruského původu Viktor Turžanskij (V MALÉ GARNISONĚ - L′ordonnance, 1933; STRACH – La peur, 1936; NOSTALGIE, 1937). Z početnější spolupráce s významným charakterním hercem Harry Baurem stojí za připomenutí válečný film NITCHEVO (1936) režiséra Jacquese de Baroncelli. Tématicky blízký byl Rigaudovi muzikál TŘI ARGENTINCI NA MONTMARTRU (Trois Argentins à Montmartre, 1940), jeden film natočil také v Itálii.
Nejistá doba druhé světové války přiměla George Rigauda k odchodu do rodné Argentiny, kde se znovu prosadil ve filmu, s tamní hvězdou Libertad Lamarque vytořil například ústřední dvojici v komedii ZATMĚNÍ SLUNCE (Eclipse de sol, 1943) režiséra Luise Saslavského. V letech 1945-1948 působil Rigaud v Hollywoodu, kde natočil tři filmy, připomeňme alespoň kriminálku CHODÍM SÁM (I Walk Alone, 1948) s Burtem Lancasterem v hlavní roli. V americko-argentinské koprodukci natočil s francouzským režisérem Pierrem Chenalem film NATIVE SON (1951), v padesátých letech znovu působil v Argentině, jeho popularita ale začala klesat a nedala se srovnat s někdejší slávou ve Francii.
Snad i to byl důvod, proč se George Rigaud v roce 1959 odhodlal znovu k odchodu do Evropy, díky dlouholetému pobytu v Argentině a lepšímu osvojení španělštiny se tentokrát usadil v Madridu. Jeho kariéra ale znovu nabrala mezinárodní rozměr a byť už pouze ve vedlejších rolích, v šedesátých letech se objevil v řadě celoevropsky úspěšných filmů dobrodružného žánru, od pirátských příběhů přes westerny až po špionážní filmy nebo horory. Hrál například s Gérardem Barrayem ve filmech SCARAMOUCHE (1963), později pak ve dvojici navazujících filmů PIRÁT SEDMI MOŘÍ (Surcouf, l′eroe dei sette mari, 1966) a POD VLAJKOU TYGRA (Il grande colpo du Surcourf, 1966). Jeho účast na dobrodružném žánru zastupuje také slavný ČERNÝ TULIPÁN (La tulipe noire, 1964) s Alainem Delonem v hlavní roli.