Italská herečka Alba Arnova se před kamerami pohybovala jen krátkou dobu v padesátých letech 20. století, její kariéru ukončila z dnešního pohledu úsměvná aféra dokládající nadvládu přísné katolické morálky v poválečné Itálii. Alba Arnova se narodila v Argentině, ale původ má italský, její vlastní jméno zní Alba Fossati. Po druhé světové válce se rodina vrátila do Itálie a Alba se začala prosazovat jako úspěšná tanečnice, zázemí našla i jako herečka v kabaretech.
Díky své taneční průpravě se nemohla vyhnout ani tehdy oblíbeným adaptacím osvědčených oper, na filmu LAZEBNÍK SEVILLSKÝ (Figaro, il barbiere di Siviglia, 1955) se kromě menší role tanečnice podílela i jako choreografka. Jednu z největších rolí mezitím odehrála v režii významného francouzského filmaře Raymonda Bernarda v DÁMĚ S KAMÉLIEMI (La dame aux camélias, 1953). V širším měřítku ji zviditelnil film PARIDOVY LÁSKY (L′amante di Paride, 1954) francouzského režiséra Marca Allégreta, v němž hrála římskou bohyni Venuši. Ještě v letech 1954-1955 byla značně vytíženou filmovou herečkou, točila i v Argentině, kde strávila dětství, náhlý konec její umělecké kariéry způsobilo jediné televizní vystoupení v roce 1955.
V televizní estrádě La piazzetta se objevila v růžových kalhotech moderního střihu, které na černobílé obrazovce budily zdání nahoty a skandál byl na světě. Jméno Alba Arnova se náhle přetřásalo na půdě parlamentu, ohradil se i Vatikán, protože zmíněný pořad shodou náhod viděl v televizi i papež. Dosud všemocný ředitel televizní stanice RAI Filiberto Guala musel rezignovat a z médií samozřejmě musela zmizet i Alba Arnova. Ta sice ještě v roce 1956 svolala tiskovou konferenci, kde se novinářům představila v inkriminovaných kalhotech, nechala se v nich vyfotografovat, na záchranu její kariéry však již bylo pozdě. Útěchu našla v soukromém životě, jejím manželem se mezitím stal úspěšný hudební skladatel a dirigent Gianni Ferrio (*1924), po jehož boku se zcela stáhla do soukromí.