Italská herečka Isa Barzizza pochází z umělecky založené rodiny, sama si ale svou cestu na jeviště a před kamery musela vybojovat proti otcově vůli. Narodila se ve známém přímořském letovisku San Remo u francouzských hranic, její otec Pippo Barzizza (1902-1994) byl hudebním skladatelem a dirigentem. Isa studovala v Turíně na prestižní střední škole Liceo Classico Gioberti Vincenzo, již jako studentka zároveň hrála menší role v divadle po boku slavných herců jako byli Ruggero Ruggeri nebo Elsa Merlini.
Totò patřil v té době k nejúspěšnějším filmovým hercům a Isa Barzizza se jako protagonistka velkých rolí v jeho jedenácti filmech pochopitelně těšila značné popularitě, hráli spolu například v komediích FIGARO SEM, FIGARO TAM (Figaro qua, Figaro là, 1950), ŠEST ŽEN MODROVOUSOVÝCH (Le sei mogli di Barbablù, 1952) nebo TOTÒ V BARVÁCH (Totò a colori, 1953). Točila ale i s jinými herci a hlavní ženské role vytvořila ve filmech ADAM A EVA (Adamo ed Eva, 1949) nebo BYL TO ON, ANO, ANO (Era lui… si! Si!, 1951), objevila se i ve hvězdně obsazeném VELKÉM VARIETÉ (Gran varietà, 1955). Výjimečnou příležitost mimo hudební nebo komediální žánr dostala v koprodukčním projektu zpracovávajícím slavný příběh CARTOUCHE (Le avventure di Cartouche, 1954), který je však zastíněn pozdější verzí s J. P. Belmondem. Dvakrát točila také v Německu.
Kromě filmu pokračovala Isa Barzizza i v práci pro divadlo, vedle hudebních komedií se občas uplatnila i v klasickém repertoáru (Shakespearův Večer tříkrálový), v padesátých letech se výrazně začala prosazovat také v televizi. Dočasné přerušení všech uměleckých aktivit způsobila smrt jejího manžela, televizního režiséra Carla Chiesy (1926-1960), který zahynul při autonehodě. Isa Barzizza se tehdy vzdala umělecké kariéry a věnovala se výchově dcery. Později se k práci vrátila a založila vlastní dabingovou společnost. Sama se pak dabingu věnovala řadu let a její hlas zazněl z desítek zahraničních filmů a seriálů.
Po dlouhých letech se znovu začala objevovat i ve filmu (TAK NÁS MILOVALI - C′eravamo tanto amati, 1974), její další práce před kamerou je však spíše jen nárazová a významově podružná. Zatím naposledy se objevila ve filmu 7 KM OD JERUZALÉMA (7 km da Gerulasemme, 2007), častěji hraje v televizi. V devadesátých letech znovu příležitostně hrála rovněž divadlo.