Catherine Rouvel 84 let

Herečka Catherine Rouvel (za svobodna Catherine Vitale) pochází z jižní Francie, narodila se a vyrůstala v Marseille. Původně se věnovala tanci, ve čtrnácti letech ale své plány přehodnotila a aktivně se vrhla na divadlo. Začala se cílevědomě připravovat na herectví, vystupovala na různých scénách, napřed v Marseille později v nedalekém Aix v divadle Comédie de Provence (Slaměný klobouk). Víceméně komparzní zkušenosti získala i s filmem, když se s dalšími studenty zúčastnila natáčení dvou filmů v Marseille (HONORÉ DE MARSEILLE, 1956; NAIVKA SE ČTYŘICETI DĚTMI – Le naif aux 40 enfants, 1957).

Starost o rodinu limitovala další aktivity Catherine Rouvel, v šedesátých letech nicméně dostala několik dalších zajímavých příležitostí od slavných režisérů, například Claude Chabrola (LANDRU, 1962) nebo Juliena Duviviera (HUSÍ KŮŽE – Chair de poule, 1963). Také v divadle pracovala s významnými režiséry (Jean Vilar, Georges Vitaly), později začala točit také v televizi. Právě v televizi předvedla pozoruhodný herecký výkon v historickém filmu WOYZECK (1964), zatímco s filmem začala znovu koketovat častěji až koncem šedesátých let (MISTER FREEDOM, 1968; BORSALINO, 1970; VRAHOVÉ POŘÁDKU – Les assassins de l'ordre, 1971). Znovu ji zviditelnila účast na několika úspěšných televizních seriálech (DOBRODRUŽSTVÍ ARSENA LUPINA – Arsène Lupin, 1971; PROKLETÍ KRÁLOVÉ – Les rois maudits, 1974; JAN KRYŠTOF – Jean Christophe, 1978). Hlavní ženská role jí připadla v oscarovém válečném filmu ČERNOBÍLÝ PRAPOR (Noirs et blancs en couleur, 1976). Nutno ale dodat, že v 70. a 80. letech se Catherine Rouvel věnovala víc divadlu a vystupovala na různých scénách i divadelních festivalech. Objevila se po boku J. P. Belmonda ve filmu SAMOTÁŘ (Le solitaire, 1987), hvězdné obsazení hereček starší generace doplnila v komedii BLÁZNIVÉ BABIČKY (Les mamies, 1992). Znovu hraje v televizi, v nedávné době jsme ji mohli vidět ve filmu KRÁLOVÉ A KRÁLOVNA (Rois et reine, 2004). Stále aktivní zůstává také v divadle.