Komik a herec Jiří Wimmer se narodil 21. září 1943 v Praze jako druhorozený syn. Vyrůstal se starším bratrem Vladimírem, později ještě s mladší sestrou Alenou. Začínal jako třídní komik, hrál v divadelním kroužku. Vystudoval herectví na pražské DAMU, kterou absolvoval v roce 1965. Své první angažmá dostal v ostravském Divadle Petra Bezruče. V Ostravě působil také autorsky v divadélku Waterloo, které bylo za normalizace z politických důvodů zrušeno a dvě sezóny hrál i v ostravském Státním divadle. S Janem Valou tři roky uváděl pořady hudební skupiny Plavci, vystupoval v liberecké a v osmdesátých letech i v pražské Ypsilonce. V devadesátých letech účinkoval v Prozatímním divadle Františka Ringo Čecha a v Divadle Jiřího Grossmanna.
Jako komik se asi nejvíc proslavil především po jeho úspěšných skečích s Karlem Černochem v pořadech MOŽNÁ PŘIJDE I KOUZELNÍK. Když ve svých komických výstupech recitoval Bezručovu báseň Ostrava a prokládal ji mohutným kuřáckým kašlem, sklízel ve všech sálech nadšení. Hrál v několika filmech, například: JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE! (r. Oldřich Lipský, 1974), nebo JÁRA CIMRMAN, LEŽÍCÍ, SPÍCÍ (r. Ladislav Smoljak, 1983). Jeho poslední film byl NEBÁT SE A NEKRÁST (r. František Filip, 1999). Namluvil večerníčky O ČLOVÍČKOVI (r. J. Lamka, 1985), objevil se v jedné epizodě seriálu HOSPODA (r. Jaroslav Dudek, 1996).
Jiří Wimmer se čtyřikrát pokusil o sebevraždu. Poprvé zvolil prášky, podruhé si podřezal žíly, potřetí si propíchl břicho nožem. Počtvrté vzal pistoli. Smrt si ho nakonec našla sama. Zemřel tragicky 24. ledna 2001. Srazil ho autobus ve chvíli, kdy jako obvykle přelézal zábradlí na pražském "Kulaťáku" v Dejvicích, které odděluje chodník od frekventované silnice. V krvi měl 2,4 promile alkoholu.