Krásná Alžířanka Kerima je tak trochu záhadou evropské poválečné kinematografie, vynořila se odnikud, aby v padesátých letech odehrála středně velké role ve filmech britských, amerických, francouzských, hlavně ale italských, a pak zase z očí veřejnosti zmizela. Víme o ní, že se narodila v Ažírsku a že koncem 40. let začínala jako modelka a tanečnice, vzhledem k příslušnosti Alžírka do francouzského koloniálního systému je pravděpodobně, že se snažila prosadit v Paříži a tady si jí povšimli filmoví producenti.
Po tomto úspěšném debutu dostala Kerima další velkou příležitost v podobě titulní role v italském filmu Alberta Lattuady VLČICE (La lupa, 1952), hlavní roli hrála i v dobrodružném a mezinárodně obsazeném dobrodružném snímku LOĎ PROKLETÝCH ŽEN (La nave delle donne maledette, 1953). V obou těchto filmech se setkala se švédskou kráskou May Britt, s níž pak hrála i ve filmu SEDLÁK KAVALÍR (Cavalleria rusticana, 1955). Točila i ve Francii a s Jeanem Maraisem vytvořila ústřední pár v dobrodružném titulu GOUBBIAH, MÁ LÁSKA (Goubbiah, mon amour, 1956). V mezinárodním měřítku ji znovu zviditelnil americký film ZEMĚ FARAÓNŮ (Land of the Pharaohs, 1955), který režisér Howard Hawks natáčel v Itálii a Egyptě.
Exotický zjev umožňoval Kerimě vytvářet před kamerou ženy různých národností, v americkém milostném příběhu z doby války TICHÝ AMERIČAN (The Quiet American, 1958) hrála vietnamskou dívku, naopak španělskou herečku ztvárnila v italském filmu SVĚT ZÁZRAKŮ (Il mondo dei miracoli, 1959). Počátkem šedesátých let ukončila svou hereckou kariérou účastí na americkém filmu s mezinárodním obsazení JESSICA (1962). Mezitím se znovu setkala s již zmíněným Guy Hamiltonem a stala se jeho manželkou, od té doby žije v soukromí.