Vladimír Krška se narodil 18. července 1924 ve Starém Lískovci u Brna jako Vladimír Doležal. Jako syn z dobré úřednické rodiny se do patnácti let o herectví nezajímal. Díky svému gymnaziálnímu profesorovi, jenž v něm cílevědomě probouzel lásku k dramatickému herectví se stal studentem Státní konzervatoře v Brně. A absolvoval ji v roce 1944. Krškovo umělecké jméno vzniklo během jeho prvního angažmá v hranickém Beskydském divadle (1944), když si kvůli kolegovi stejného jména zvolil matčino jméno za svobodna. Do konce války byl poté totálně nasazen.
Z více jak 80 rolí, které ještě podtrhoval svým charakteristickým hlasem, si uveďme Švandu dudáka („Strakonický dudák“), Malvolia („Večer tříkrálový“), Serďuka („Irkutská historie“), Arnošta Šebu („Jizva“) a inscenace „Srpnová neděle“, „Obchodník s deštěm“, „Mistr a Markétka“, „Královna Kristina“, „Jak snadné je vládnout“ atd.
Po třech ojedinělých příležitostí mladého dělníka v PŘÍPADĚ Z – 8 (1948) Miroslava Cikána, brusiče Tulacha v Hofbauerově KARHANOVĚ PARTĚ (1950) a vojína Tonka v NEPORAŽENÝCH (1956) Jiřího Sequense se na filmovém plátně začal objevovat častěji po příchodu na Vinohrady.
V 60. letech si zahrál příslušníka VB v ČERNÉ DYNASTII (1962) Štěpána Skalského, ošetřovatele v léčebně v Novákově NA LANĚ (1963), opilce v 7 ZABITÝCH (1965) Pavla Kohouta, přítele ve FOTBALE (1965) Jaroslava Macha, Hyppolita Sidroryče Polozova v Krškových JARNÍCH VODÁCH (1968), vychovatele Kroftu v Bočanově PASŤÁKU (1968) a spisovatele Andrese ve FLIRTU SE SLEČNOU STŘÍBRNOU (1969) Václava Gajera. Největšího rozmachu zažila jeho filmografie až v normalizačních 70. a 80. letech.