Lucienne Bogaert (1892 - 1983)

Francouzská herečka Lucienne Bogaert hrála hlavně v divadle, a i když za svou dlouhou kariéru natočila pouhých čtrnáct filmů, ve vedlejších rolích starších žen se s ní mohli seznámit i čeští diváci. Narodila se jako Lucienne Lefebvre v nevelkém městě Caudry nedaleko belgických hranic, brzy se provdala, a i když se svým manželem Robertem Bogaertem nedlouho nato rozvedla, vyvdané příjmení si již ponechala. S profesionálním herectvím začínala na nově zřízené pařížské scéně Théâtre des Vieux Colombier ještě před první světovou válkou po boku slavného Louise Jouveta.

Za druhé světové války hrála v divadle Théâtre de l'Oeuvre, tehdy se také - již jako padesátiletá - poprvé dostala před filmovou kameru. Debutovala menší rolí v dodnes vysoce ceněném Clouzotově dramatu HAVRAN (Le corbeau, 1943), větší příležitost pak dostala jako Europe po boku svého bývalého partnera Michela Simona v adaptaci části Balzacovy románové ságy VAUTRIN (1944). Matku jedné z hlavních hrdinek (Elina Labourdette v roli Agnès) ztvárnila v Bressonově filmu DÁMY Z BULOŇSKÉHO LESÍKA (Les dames du bois de Boulogne, 1945).

Po válce obnovila v divadle spolupráci s Louisem Jouvetem, který se vrátil z exilu, hrála ale i pod vedením jiných režisérů, ve 40. a 50. letech působila například v Théâtre de l'Athénée nebo Théâtre Hébertot. Před kamerou si znovu vyzkoušela různé podoby matek hlavních hrdinů (BŮH POTŘEBUJE LIDI - Dieu a besoin des hommes, 1950; ČAS VRAHŮ - Voici le temps des assassins, 1956). Sem spadá i úloha matky hlavního podezřelého (Jean Desailly), kterou sehrála po boku Jeana Gabina ve filmu KOMISAŘ MAIGRET KLADE PAST (Maigret tend un piège, 1958). S Gabinem se objevila i v postavě svérázné hospodyně v kriminálce SLUNCE ROŠŤÁKŮ (Le soleil des voyous, 1967), což pro ni byla již třetí spolupráce s režisérem Jeanem Delannoyem.

Zatímco v divadle hrála naposledy v roce 1963, později se objevila ještě v několika televizních filmech a jednom seriálu, úplně naposledy stála před kamerou ve filmu ZAVŘENÉ OKENICE (Les volets clos, 1973) v režii Jeana-Clauda Brialyho.