Claude Vernier (1913 - 1996)

Francouzský herec Claude Vernier byl ve filmech obsazován do rolí důstojníků a Němců, k nimž byl předurčen svým původem. Pocházel z Německa a narodil se jako Karl Werner Prasuhn ve městě Rotthausen v Severním Porýní-Vestfálsku. Již za studií získal odpor k nacistickému režimu a ve 30. letech odešel do Francie, kde pak strávil celý život. Do filmu pronikl menší rolí německého důstojníka, do níž se typově hodil Jeanu Renoirovi ve slavném filmu VELKÁ ILUZE (La grande illusion, 1937).

U nás jsme Claude Verniera mohli vidět také jako soudce, který předsedal procesu s Peyracem, ve filmu ANGELIKA, MARKÝZA ANDĚLŮ (Angélique, marquise des anges, 1964). S Michèle Mercier se později setkal ještě v černé komedii ZLATÁ VDOVA (Une veuve en or, 1969), kde hrál organizátora pohřbů. Mezitím se znovu v menších rolích objevoval i v mezinárodních projektech. V Costa-Gavrasově dramatu DOZNÁNÍ (L'aveu, 1970) hrál postavu československého generála Bedřicha Reicina popraveného v 50. letech.

V sedmdesátých letech se Claude Vernier soustředil na práci v televizi, kde hrál v řadě seriálů, k filmu se vracel již jen zřídka, připomeňme alespoň menší postavu doktora Kramera v kriminálce TISÍC MILIARD DOLARŮ (Mille milliards de dollars, 1982). Svou paradoxní kariéru, kdy jako antifašista hrál především fašistické důstojníky, zakončil americkým televizním filmem NACISTICKÝ LOVEC: PŘÍBĚH BEATY KLARSFELDOVÉ (Nazi Hunter: The Beate Klarsfeld Story, 1986), v níž ztvárnil skutečnou postavu až po letech vypátraného nacistického zločince Klause Barbie, známého pod přezdívkou lyonský řezník.

Svůj celoživotní osud emigranta zpřístupnil Claude Vernier čtenářům v autobiografické knize Tendre exil (1983). Zemřel v Sens v severní Francii 29. září 1996 ve věku 83 let.