Bohumil Šmída (1914 - 1989)   † 75 let

„Produkce je práce, kterou se buď naučíte za čtrnáct dní, nebo nikdy!“

Krátce setrval na postu ředitele Filmového studia Barrandov (1954 – 1955), v letech 1947 – 1971 působil jako vedoucí výroby (například snímky POSLEDNÍ MOHYKÁN, NIKDO NIC NEVÍ, JAN ROHÁČ Z DUBÉ, NA DOBRÉ STOPĚ, KRAKATIT, DS – 70 NEVYJÍŽDÍ, DIVÁ BÁRA, DALEKÁ CESTA, TEMNO, ŠTIKA V RYBNÍCE, PARTIE KRÁSNÉHO DRAGOUNA, NAHOTA, NA KOLEJÍCH ČEKÁ VRAH, JSEM NEBE, JEDEN Z NICH JE VRAH a ŠANCE) a 1955 – 1970 byl vedoucím jedné z výrobních (tvůrčích) skupin.

Často spolupracoval ve tvůrčích skupinách s dalšími filmovými činovníky (František Daniel, Miloš Brož, Ladislav Fikar, Zdeněk Dufek, Karel Cop, Břetislav Kunc), s nimiž vytvořil výrobní skupiny Šmída – Fikar, Šmída – Kunc, Šmída – Dufek, Šmída – Daniel, Šmída – Brož či Šmída – Cop, které dnes můžeme číst v titulcích řady filmů (ZELENÁ KNÍŽKA, NEVĚRA, ČERNÝ PRAPOR, KDYBY TISÍC KLARINETŮ, AŽ PŘÍJDE KOCOUR, MEZI NÁMI ZLODĚJI, ATENTÁT, ZLATÁ RENETA, VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI, ŽERT, LEKCE, VRAŽDA V HOTELU EXCELSIOR, ŽENY V OFSAJDU atd. atd.). Pro film ČERNÝ PRAPOR (1958) Vladimíra Čecha napsal texty a melodii k písním (hudba byla další jeho láska).

Poprvé přišel s filmem do styku roku 1932 ještě jako oktaván, když si zahrál studenta v dramatu PŘED MATURITOU (1932) Vladislava Vančury a Svatopluka Innemanna. Ještě ve 30. letech hrál několikrát vojáky (PÍSNIČKÁŘ, ŽIVOT VOJENSKÝ – ŽIVOT VESELÝ či PORT ARTHUR). K dalšímu herectví přišel až ke konci 50. let. I když odmítl roli v ŽIŽKOVSKÉ ROMANCI (1958), ale ještě týž rok už před filmovou kamerou stanul (často hrál v detektivkách různé záporné a nesympatické postavy, k čemu mu pomáhala tvář a zvláštní měkký hlas – často byl dabován – nebyl školeným hercem).