Emil Loteanu (1936 - 2003)

Moldavský a ruský filmový režisér a básník (autor několika sbírek veršů a povídek, napsal i verše pro film Vosmoje čudo světa Samsona Samsonova), transkribovaný i jako Lotjanu. Nejprve v letech 1953 až 1955 studoval herectví (v letech 1952 až 1954 se živil jako divadelní herec v Puškinově divadle), filmovou režii na VGIK absolvoval roku 1962.

Šumaři se stali předzvěstí Loteanuova nejproslulejšího díla - CIKÁNI JDOU DO NEBE (Tabor uchodit v něbo, 1975), vzniklého na základě Gorkého povídky Makar Čudra. Opulentní folklorizující muzikál libující si v barvách podzimu a místo hippies svobodu vyznávajících Cikánů je loteanuvskou filmovou básní, velebící i přírodu Bukoviny a Haliče. Film proslavila i stylizovaná hudba Jevgenie Dogy (narozen 1. 3. 1937, též autor hudby k filmům Lautari, Cikáni jdou do nebe, Drama na lovu, Anna Pavlova, Lučaferul), využívající postupy rusko-cikánského folkloru (a v interpretační složce ve zvukové stopě využívající autentických romských souborů). Svému častému spolupracovníku věnoval i dokumentární film JEVGENIJ DOGA (1983), stejně jako hvězdám Cikánů - SVĚTLANA TOMA (1984) a GRIGORE GRIGORIU (1985).

Cikánský folklor využil i v adaptaci prozy Antona Pavloviče Čechova DRAMA NA LOVU (Moj laskovyj i něžnyj zvěr, 1978) v hlavní roli s Olegem Jankovským. Tímto filmem se už dostal do oblasti práce s klasickým ruským uměním, v níž pokračoval i dvoudílným biografickým filmem o slavné ruské baletce - ANNA PAVLOVA (1983).

Koncem 80. let se vrátil k práci do Moldova-filmu a moldavské televize. Vytvořil adaptaci poémy rumunského romanticko-realistického básníka Michaje Eminesku LUČAFERUL (1987). Filmografii ukončil snímky SKORLUPA (1993) a dokumentem o milované cikánské hudbě ZOLOTYJE CIGANY MOSKVY (1997).