Ještě dříve než Marylin Monroe, a ještě o hodně později než Madonnu měl svět možnost seznámit se s originálním blond výbuchem, nebo chcete-li explozí pod značkou Hollywood. Narodila se hvězda s novou image, a stala se pojmem slova "sex".
Jean disponovala mimořádným talentem, který jí byl dán takřka – jak se ve filmových kruzích říkalo – od boha. K tomu její nepřehlédnutelná sexi postava, platinové blond vlasy, fotogenická tvář. Co víc by si člověk mohl přát.
Narodila v rodině dentisty, a matka – jak už to matky dělávají – toužila za svou dceru, aby se uplatnila jako herečka. Se svou dcerou navštěvovala castingy, různé soutěže, přehlídky, ale přesto si Jean prosadila studia na střední škole v Chicagu, kam se přestěhovaly a tu úspěšně dokončila.
Zajímavý byl její přístup k mužům. Už v 16-ti letech se vdala za 23 letého Charlese McGrewa, manželství trvalo dva roky. Mezitím už pracovala ve filmovém průmyslu a v roce 1928 se konečně podařilo – společnost MGM jí obsadila. Dostala roli v němém filmu Moran of The Marines. Další filmy následovaly o rok později: „The Saturday Night Kid“ a v témže roce tj. 1929 ještě 13 dalších snímků. Dalo by se říct, že šla z filmu do filmu. V roce 1931 podepsala smlouvu s MGM, a za jeden film ji byl vyplacen honorář ve výši 60 000 dolarů. Následoval film "Platinová blondýnka" (1931) a nový sex symbol byl zde. Zastínila do té doby proslulou Maye West a její kredit stoupal. Hrála s Clarkem Gablem, Walacem Berry, Lionelem Barrymore, Robertem Taylorem, Carry Grantem, Williamem Powellem. Podle výčtu jmen to byli opravdu renomovaní, uznávaní a velice oblíbení herci, a Harlow nebyla jen pěkná loutka, ale taky uznávaná herečka. Neváhala jezdit na únavné cesty po státech, když to žádala propagace nového filmu a i tím její popularita stoupala. Režiseři zvučných jmen stáli u zrodu nových filmů, ve kterých hrála, a přesto jí pořád něco scházelo ke štěstí. Za svůj život byla vdaná čtyřikrát, z toho jeden z manželů, se kterým se cítila být opravdu šťastná Paul Bern (manželství 2.7.- 5.9. 1932) tragicky zahynul. Vdala se pak ještě za kameramana Harolda Rossona, ale manželství po půl roce zkrachovalo. Jean se během filmování zamilovala do svého ženatého hereckého kolegy Williama Powella, se kterým dva roky žila, ale rozešli se. Od té doby začaly její problémy s pitím. Trápila se a hledala v pití zapomění. Když v roce 1937 natáčela film „Saratoga“, byla zřejmě už naprosto na dně. Jean si koupila alkohol pochybné jakosti, a popíjela na břehu moře. Ráno byla nalezena policejní hlídkou v horečkách, totálně podchlazena. Byla dopravena do nemocnice Good Samaritan Hospital v Los Angeles, kde po 11 dnech, 7. června 1937 v 11:30 zemřela na otravu a selhání ledvin. Bylo jí 26 let.