Jean Yonnel (1891 - 1968)   † 77 let

Francouzský herec Jean Yonnel patřil k početné rumunské komunitě, která se po první světové válce usadila ve Francii, ze slavných kolegyň rumunského původu připomeňme herečky Elviru Popesco nebo Jany Holt. Narodil se v Bukurešti jako Esteve Schachmann, do Francie přišel v průběhu první světové války a herectví studoval na Národní konzervatoři pod vedením profesora Julese Leitnera. Studium dokončil s první cenou v oboru komedie i tragédie a jako herec první cenné zkušenosti získal ve svém prvním angažmá v Théâtre Sarah Bernhardt v sezóně 1918-1919. Na tomto jevišti jej pak počátkem dvacátých let proslavila Rostandova hra Sláva.

Pro většinu členů Comédie Française je společná minimální participace ve filmu, což se týká i Jeana Yonnela. Již za první světové války se sice objevil v několika němých filmech, před kameru se ale vrátil až ve třicátých letech, hlavní roli doktora Holka hrál v dobrodružném filmu F. A. Ocepa AMOK, KLETBA TROPŮ (Amok!, 1934). Dodejme, že tento film byl tehdy uveden i v našich kinech a jako jeden z prvních byl opatřen českým dabingem. Další hlavní roli, tentokrát skutečnou postavu katolického misionáře Charlese de Foucaulda, hrál Yonnel ve filmu VOLÁNÍ TICHA (L’appel du silence, 1936) režiséra Léona Poiriera. V několika filmech oblékl historický kostým (KONIGSMARCK, 1935; RASPUTIN – La tragédie impériale, 1938). V adaptaci Tolstého předlohy Kreutzerova sonáta (BÍLÉ NOCI V PETROHRADU – Les nuits blanches de Saint-Pétersbourg, 1938) hrál opět hlavní roli bohatého statkáře Pozdnyševa.

Během druhé světové války se Yonnel dopracoval k největšímu úspěchu na jevišti v podobě Montherlantovy hry Mrtvá královna, v níž hrál hlavní roli krále Ferranta. V Comédie Française byla hra uváděna dvacet let (1942-1962) a dosáhla 330 repríz. K filmování se vrátil po delší přestávce v roce 1945, jako naftařský magnát Sartène se ve špionážním filmu ZVLÁŠTNÍ MISE (Mission spéciale, 1945) objevil po boku své již zmíněné krajanky Jany Holt. V životopisném filmu PROCES VE VATIKÁNU (Procès au Vatican, 1952) se objevil ve vedlejší roli abbého Faure. Ve spolupráci s režisérem Julienem Duvivierem pak hrál menší úlohu rytíře ve filmu MARIANNA MÉHO MLÁDÍ natočeném ve francouzské a německé verzi (Marianne de ma jeunesse, 1955; Marianne, meine Jugendliebe, 1955).

V letech 1947-1962 byl Jean Yonnel profesorem na Národní konzervatoři dramatických umění, a i když zvláště v pozdějším období byl vnímán jako stoupenec zastaralých forem klasického herectví, patřil k uznávaným pedagogům. V roce 1955 ukončil angažmá v Comédie Française a v následujícím roce zde byl jmenován čestným členem, příležitostně zde ale nadále pohostinsky vystupoval (Paní z Monsoreau, 1959; Ruy Blas, 1960), hrál i na divadelních festivalech a znovu se vracel i k divadelní režii.