Yves Arcanel (1928 - 2009)

Francouzský herec Yves Arcanel hrál ve filmu a televizi sice jen vedlejší role, diváci si jej ale pamatují v řadě postav policistů. Narodil se ve Vincennes nedaleko od Paříže a pocházel z početné rodiny armádního důstojníka (měl šest sourozenců). Po středoškolských studiích vstoupil Yves do armády a bezmála dva roky strávil ve Francouzské Indočíně. Od mládí jej ale přitahovalo divadlo a po návratu do Francie absolvoval hereckou průpravou v proslulé škole René Simona.

Prioritou Arcanelových uměleckých aktivit zůstávalo divadlo, proslul mimo jiné tím, že se vyhýbal bulvárnímu a lacinému repertoáru, proto v přehledu jeho divadelních rolí převažují kvalitní kusy ze světové klasiky i moderny, v režii slavného J. L. Barraulta hrál například v Ionescově Nosorožci nebo Shakespearově Hamletovi (obojí v pařížském divadle Théâtre de l’Odéon). Mimoto začal spolupracovat s rozhlasem, kde se brzy prosadil příkladným přednesem ve čtených verzích divadelních her. Účast v adaptacích divadelních her provázela i jeho začátky v televizi, kde později účinkoval mimo jiné v seriálech, převážně detektivních (VYŠETŘOVÁNÍ KOMISAŘE MAIGRETA – Les enquetes du commissaire Maigret, 1968; POSLEDNÍCH PĚT MINUT – Les cinq dernieres minutes, 1970, 1987; PŘÍPADY PROFESORA MORGANA – Les dossiers du professeur Morgan, 1971, 1974).

Z jeho dalších výstupů před filmovou kamerou připomeňme několikeré setkání s Jeanem Gabinem, opět například v úloze zástupce justice (PAŠA – Le Pacha, 1968) nebo šéfinženýra (VE ZNAMENÍ BÝKA – Sous le signe de taureau, 1969). Hrál také ve filmech s Louisem de Funèsem nebo Alainem Delonem (GRAND RESTAURANT PANA SEPTIMA – Le grand restaurant, 1966; OSUDOVÝ KRUH – Le cercle rouge, 1970), v obou těchto filmech opět v rolích policejních inspektorů. S Millerovou divadelní hrou Incident ve Vichy absolvoval v roce 1972 turné po Francii, o rok později se souborem již zmíněného J. L. Barraulta projel jižní Ameriku a Japonsko. Divadlo mělo pro něj význam i v osobním životě, protože tady potkal svou pozdější manželku Christiane.

V televizi mezitím hrál v dalších seriálech, kromě již zmíněných kriminálních to byly i historické (MARIE ANTOINETTA – Marie Antoinette, 1975; RYTÍŘ DE PARDAILLAN – Le chevalier de Pardaillan, 1988). Poslední položkou v jeho filmografii celovečerních snímků je film významného španělského režiséra Carlose Saury RYCHLE, RYCHLE (Deprisa, deprisa, 1981), televizní kamera jej zachytila naposledy v roce 1989.