Hedy Lamarr (1914 - 2000)

Rodilá Vídeňačka Hedy Lamarr se narodila 9. listopadu 1914 jako Hedwig Eva Maria Kiesler. Pocházela z velmi bohaté rodiny ředitele banky, takže vyrostla v přepychu a jakékoliv přání bylo předem splněno. Jedno z jejich přání bylo také stát se hvězdou stříbrného plátna a tak svoje první herecké zkušenosti sbírala na prknech renomované berlínské divadelní společnosti. Prvním krokem pro zahájení úspěšné kariéry byla změna jména a tak vzniká pseudonym Hedy Lamarr podle filmové hvězdy němé éry Barbary LaMarr.

Hedy využila nebývalé popularity, opustila Evropu a byla rozhodnutá dobýt Hollywood, kde se stala něčím jako "sex-bombou", která sice pohoršovala prudérní americké publikum, ale přitahovala producenty, protože její filmy přitahovaly diváky. V Hollywoodu debutovala rolí Gaby v romantickém dramatu Johna Cromwella ALGIERS (1938). V průběhu 40 a 50 let hrála v celé řadě filmů spíše horší kvality. S těch povedenějších snímků, například TEKUTÉ ZLATO Jacka Conwaye a hlavně biblický snímek Cecilla De Milla SAMSON A DALILA. Film byl velmi úspěšný a dokonce získal Oskara, ale pro Hedu to byl v podstatě poslední úspěch. Rychlý vzestup slávy a labilní nervová soustava poznamenaly negativně psychiku přitažlivé herečky a tak, když byla přistižena v obchodním domě při krádeži a navíc se objevila oční choroba psychický stres nabyl vrcholu. Začala se stranit společnosti a její hvězda pohasla.

O její vnitřní nevyváženosti také svědčí časté střídání partnerů. Byla celkem šestkrát vdaná a její manželství většinou nepřežila déle než pár let. Stala se matkou tří dětí, ale v podstatě se o ně nikdy nestarala. Zemřela v zapomnění a osamělosti 19. ledna 2000 na Floridě. Její syn Anthony Loder převezl její ostatky do Vídně a nechal je rozprášit ve Vídeňském lese (Wienerwald), jak si přála.

Hedy Lamarr patří ještě jedno prvenství. Jako jediná herečka v historii dostala v USA čestné uznání za zásluhy o rozvoj elektrotechniky. V podstatě stála u zrodu mobilního telefonu, kdy ve spolupráci s hudebníkem Georgem Antheilem dosáhli pomocí děrné pásky přenosu radiových vln, které měly podle jejich představ sloužit k navádění torpéd. Tento systém přenosu dat v podstatě funguje u dnešních GPS, u satelitních televizí a mobilních sítí.