Francouzský herec Jean-Claude Rémoleux hrál ve filmech jen vedlejší, často až epizodní role, ale se svou výraznou vizáží se zapsal do paměti i našich diváků. Narodil se ve městě Saint-Ouen, které dnes patří k pařížským předměstím, a původně pracoval jako pekař. Později byl rekvizitářem v televizi a z této pozice se nakonec stal příležitostným hercem. Většina zdrojů jako první položku v jeho filmografii uvádí historický film KRÁLOVNA MARGOT (La reine Margot, 1954), první zapamatovatelnou kreaci zákazníka předvedl až o několik let později v komedii MŮJ STRÝČEK (Mon oncle, 1958) slavného režiséra Jacquese Tatiho.
S Mockym poprvé točil komedii VESELÝ FARNÍK (Un drôle de paroissien, 1963), kde hrál policejního inspektora Bartina, podobnou úlohu dostal později v komedii VELKÉ PRÁDLO (La grande lessive, 1968; v obou filmech hrál hlavní roli Bourvil). Opět s Bourvilem se pak objevil jako poslanec Lacassagne ve filmu HŘEBEC (L’étalon, 1970). Menší příležitosti dostal i ve filmech závažnějšího vyznění dalších režisérů, jako byli Philippe Labro (BEZ MOTIVU – Sans mobile apparent, 1971) nebo Pierre Tchernia (KRYSY Z TEMNOT – Les gaspards, 1973).
V jeho spolupráci s filmem dominují nadále tituly J. P. Mockyho, ve filmu RUDÝ IBIS (L’ibis rouge, 1975) hrál kuchaře Emila, jako metař se objevil v kriminálce SVĚDEK (Le témoin, 1978). Mezitím se mihnul i mezi dovolenkáři v Boissetově dramatu PAN DUPONT (Dupont Lajoie, 1975). Jeho poslední prací před kamerou byl desátý společný film s Mockym (LITAN, 1982).
Jean-Claude Rémoleux zemřel v Beaulieu-sur-Mer v jižní Francii 5. ledna 1985 ve věku 61 let. Na svém kontě má 35 filmů, v televizi ani divadle nikdy nehrál.