Bohumila Zelenková 86 let

Televizní dramaturgyně a scenáristka. V roce 1953 – tedy ve svých šestnácti letech - se B. Zelenková (tehdy ještě Fiedlerová) seznamuje s budoucím manželem Otto Zelenkou, který v té době studuje na FAMU dramaturgii a scenáristiku. O. Zelenka, od roku 1954 dramaturg v Československé televizi a později i ve Filmovém studiu Barrandov, má vliv na její rozhodnutí studovat na DAMU obor divadelní věda a dramaturgie, dokonce ji sám připravuje na přijímací zkoušky. B. Zelenková je přijata a od druhého ročníku spolupracuje s tehdy novým médiem – televizí. V roce 1960 se po dokončení studia stává televizním dramaturgem pro původní dramatickou tvorbu.

Výjimečná je spolupráce B. Zelenkové s Františkem Pavlíčkem. V 70. a 80. letech, kdy F. Pavlíček nesmí být z politických důvodů literárně činný, je B. Zelenková jedním z těch, kteří jeho díla zaštiťují svým jménem. Proto je také dodnes mnohdy mylně uváděna jako autorka scénářů k filmům a tv. inscenacím, které ve skutečnosti napsal F. Pavlíček, jako jsou třeba snímky TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU (1973) nebo VELKÉ TRÁPENÍ (1974). Po roce 1989 pak B. Zelenková spolupracuje s F. Pavlíčkem jako dramaturg při vzniku tv. filmů SOKRATŮV PODZIM (1991), ŽIVOT A DÍLO SKLADATELE FOLTÝNA (1992), MUŽ V POZADÍ (1995).

Přestože se B. Zelenková věnuje hlavně dramaturgii, je také autorkou scénářů k mnoha televizním filmům. Se svým manželem jako scenáristka však takřka nikdy nespolupracuje – spoluautory byli jen v případě čtyřdílného tv. seriálu OSTROV JISTOTY (1986, rež. A. Müller). Píše především příběhy ze současnosti o mezilidských vztazích. Asi nejvíce i po letech diváky oslovuje tv. film TETINKA (1970, rež. J. Bělka), komedie JESTLI JEDNOU ODEJDU (1985, rež. F. Filip), KAVIÁR JEN PRO PŘÁTELE a jeho o dvanáct let mladší pokračování ZAČALO TO KARAFIÁTEM (1969 a 1981, rež. J. Dudek). B. Zelenková se ovšem jako scenáristka věnuje i adaptacím literárních děl. Mezi nejzdařilejší tv. filmy realizované podle jejích scénářů v tomto ohledu patří HOSTINEC U LÉTAVÉHO DRAKA (1971, rež. E. Sadková, podle povídky Josepha Sheridana le Fanu) a PŘÍBĚH KRIMINÁLNÍHO RADY (1994, rež. D. Klein, podle románu Ladislava Fuchse). Její scénář k výbornému tv. filmu MINISTERSTVO STRACHU (1966, rež. E. Sadková, podle románu Grahama Greena) se stal dokonce předlohou libreta opery Ivana Jirko NÁVRAT - PODIVNÉ DOBRODRUŽSTVÍ ARTHURA ROWA, kterou v roce 1979 uvedlo Národní divadlo v Praze. Jako celovečerní snímek byl realizován jediný scénář B. Zelenkové, adaptace známé pohádky o Šípkové Růžence nazvaná JAK SE BUDÍ PRINCEZNY (1977, rež. V. Vorlíček), která dodnes patří k nejoblíbenějším českým hraným filmovým pohádkám.

Jméno B. Zelenkové se od 90. let objevuje i v souvislosti s tvorbou jejího syna, režiséra a scenáristy Petra Zelenky. Zahrála si postavu matky v krátkometrážní komedii NEDĚLEJTE NIC, POKUD K TOMU NEMÁTE VÁŽNÝ DŮVOD (1991, rež. J. Hřebejk), natočené podle scénáře P. Zelenky. Společně s manželem se objevila ve snímku ROK ĎÁBLA (2002), který jejich syn režíroval. Manželům Zelenkovým také vděčíme za geniální motiv státní hymny ve filmu SAMOTÁŘI (2000, rež. D. Ondříček), k němuž napsal scénář taktéž P. Zelenka.