Petr Svojtka (1946 - 1982)

Narodil se rok po druhé světové válce v Praze 25. září 1946. Otec pracoval jako sazeč a typograf v tiskárně a matka byla úřednicí ve státních službách. Působištěm dětského věku Petra Svojtky byla oblíbená část Prahy Nusle-Folimanka a malebný Vyšehrad. Navštěvoval divadelní soubor v Pionýrském domě J. Fučíka uprostřed parku Havlíčkovy sady (Gröbovka). Zde absolvoval základy divadelního hraní a recitace. Během studia na střední škole se stal členem divadla poezie, kde se zdokonalil v intonaci. V čase jeho patnácti let, se rodiče rozvedli, otec odešel a o to více Petr přilnul k matce. V roce 1964 si zahrál v lyrické povídce ve filmu MÍSTO V HOUFU a také stihl účinkovat ve vedlejší roli dalšího filmu, BUBNY. Téhož roku byl přijat na DAMU.

V posledním ročníku školy se více sblížili se spolužačkou a herečkou Monikou Švábovou, která byla jeho velkou studentskou láskou. V osudovém roce (1968) kdy nastala okupace spojeneckých armád Varšavského paktu, uvažoval Petr o emigraci. Jeho přítelkyně ale ne, tak zůstal. Snažil se aspoň aktivně roznášet letáky, které vyzývaly k veřejnému odporu a k odchodu vojsk. Dokonce byl zatčen ruskou armádou. Jeho první angažmá v divadle Jiřího Wolkera provázela řada životních nesnází. Jeho duši poznamenal ukončený vztah ze strany přítelkyně Moniky Švábové a to tak těžce, že strávil nějaký čas na psychiatrii. Po návratu si v divadle zahrál hlavní roli pohádky PTÁK OHNIVÁK. Po nějakém čase se opět dal dohromady se svojí láskou Monikou a v roce 1969 vycestovali do Velké Británie. Protože na tom finančně nebyli zrovna nejlépe, rozhodli se, že si najdou brigádu. Petr našel místo v restauraci jako pomocný personál. Pobyt v Londýně byl pro něho přínosem po všech stránkách. Doba módní vlny hnutí hippies byla na vrcholu své slávy. Tehdy si tady poprvé zapálil cigaretu trávy (marihuany). Měl z toho rozporuplný pocit, který ho vlastně nijak zvlášť hned nepřesvědčil o příjemnosti, ale je faktem, že po návratu do Prahy trávu občas vyhledával a kouřil.

V čase těžké normalizace roku (1971) si bere za ženu kolegyni z divadla Jiřího Wolkera herečku Kateřinu Macháčkovou, se kterou čeká miminko (syna Petra). Kupodivu pro Petra nebyl problém plnit vzorně i roli otce. Šťastný čas netrval dlouho, umřela mu maminka, na kterou byl velice citově fixován a nikdy se s tím vlastně nevyrovnal. Bohužel ani manželství se nepovedlo, nepříliš vydařené skončilo rozvodem. S dalšího docela pěkného vztahu s herečkou Janou Janěkovou měl dceru Janu, i ten se nezdařil. Petr si rád vypil a vytvářel nestandardní situace, které byly pro jeho partnerky nepřijatelné.

Petr se více uzavřel do sebe, přesto se mu podařilo ztvárnit na divadle i ve filmu řadu vynikajících rolí. Především byl výjimečný v postavě Romea v dramatu ROMEO A JULIE na divadle Jiřího Wolkera. Mírným problémem byla jeho vrozená oční vada krátkozrakost, která mu působila trochu potíže, při šermířských potyčkách se kolegové obávali o své zdraví v případě klání s Petrem. K překvapení všech přátel vstoupil v divadle do svazu komunistické organizace SSM a dokonce jako spoluzakladatel. Ba co více vstoupil do KSČ. Doba byla složitá a herci byli nucení k politickým aktivitám, Petrovi vztahy politicko-občanské morálně ublížily, ale zato pracovně ho katapultovaly do všech vysokých kulturních a společenských akcí.