Norma Shearer (1902 - 1983)

“Včerejší mravy už neplatí...Finanční nezávislost staví ženu do úplně stejné pozice jako muže.“

Dětství a dospívání, které jednou popsala jako "příjemný sen", skončilo roku 1918 s prvním psychickým kolapsem starší sestry Athole (provdané později za slavného filmaře Howarda Hawkse) a s rozpadem otcovy firmy. Rodina se musela přestěhovat do "skromnější" čtvrti, za pár týdnů pak matka manžela opustila a přestěhovala se s dcerami do levného penzionu. Po několika měsících, povzbuzena svým bratrem, který se domníval, že by jeho neteř měla zkusit štěstí u filmu, prodala dceřino piáno a zakoupila tři lístky na vlak do New Yorku. Do skromného příbytku s jedním vařičem, společnou koupelnou a s železniční tratí hned za oknem dorazily v lednu 1920. V kapse s doporučením pro Florenze Ziegfelda, který v té době připravoval novou sezónu své slavné revue. Ziegfeld Normu usadil poukazujíc mj. na její “šilhavý výraz“. Místo v komparsu u Universal Pictures prý pak získala tak, že si při konkurzu stoupla v řadě dívek na špičky, začala kašlat a jakmile se na ni asistent zaměřil, tak se na něj usmála. Objevila se i v Griffithově CESTA NA VÝCHOD (1920). Slavný režisér její hvězdné ambice schladil také ("...Oči nejsou dobré. Jedno je tuhé a jsou příliš modré...při záběru zblízka vypadají modré vždycky nevýrazně.") Investovala do péče očních lékařů, hodiny cvičila před zrcadlem a po večerech chodila na Broadway sledovat slavné herečky. Když už se nedostávalo peněz, pracovala úspěšně v reklamě (jako "Miss Lotta Miles" např. propagovala pneumatiky firmy Springfield Tires).

"Může selhat nějaké úsilí, jako například podnikání mého otce, ale to ještě neznamená, že selhal můj otec."

Rok po příjezdu do New Yorku se konečně prosadila: její jméno se objevilo na plakátě k béčkové produkci THE STEALERS (1921). Dalšími filmy na sebe upoutala pozornost hollywoodského producenta Hala Roache a počátkem roku 1923 podepsala půlroční smlouvu na 250 dolarů týdně u Mayerova filmového studia s vyhlídkou na prodloužení a zkoušku na roli v dramatu MLADÝ PÁN A KOMORNÁ (1923). Jak se vlak blížil k L.A., cítila se prý v doprovodu matky "hrozně sebejistá". Příští den měla schůzku s vice-prezidentem Mayerovy filmové společnosti Irvingem Thalbergem, který ji prý dokonale uhranul. Méně už ohromena byla první kamerovou zkouškou, při které ji údajně "zohyzdilo" všudypřítomné světlo reflektorů. Den poté, zatímco byl výsledek promítán Mayerovi a Thalbergovi, našel kameraman Palmer Shearerovou rozechvělou na chodbě. Pod jeho dohledem se zkoušelo podruhé, vedení výsledek potěšil, představiteli hlavní mužské role však nepřipadala fotogenická a přišlo druhé zklamání. Shearerová byla zařazena na vedlejší kolej. Roli v PLEASURE MAD (1923) přijala s vědomím, že pokud neuspěje, končí.