František Filipovský (1907 - 1993)

Vynikající dabér a herec František Filipovský se narodil 23. září 1907 v Přelouči do rodiny flétnisty orchestru Prozatímního divadla, skladatele a kapelníka Františka Filipovského st. Po otci zdědil umělecké nadání, už od dětství hrál na různé hudební nástroje a v kostele zpíval na kůru. V Chrudimi vystudoval kurz při obchodní akademii. Při tom působil ve studentských představení a o prázdninách u venkovských společností. Odešel do Prahy na filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval dějiny umění a estetiku (1929 – 1933). Současně vystupoval a režíroval na různých pražských scénách (v letech 1929 – 1930 to byla Velká opereta, Voice – band E. F. Buriana a Moderní studio J. Frejky a v letech 1930 – 1931 v Intimním divadle a ve smíchovské Aréně). Studia na UK nakonec nedokončil.

Od mládí Filipovský vynikal hudebním a fyzickým nadáním, které ho předurčovaly ke zpěvoherním a fraškovitým rolím (například hrál principála komediantů ve Smetanově „Prodané nevěstě“). Již v Osvobozeném divadle se uvedl ve svém svébytném komickém stylu („Caesar“, „Balada z hadrů“, „Těžká Barbora“ a další). Už v mladém věku ztvárňoval různé malé rtuťovité, čilé a sršaté pány a dědy starších datumů narození. Takto si postavy vytvářel i v Národním divadle. Filipovský nevytvářel postavu v celé její šíři, ale rozdroboval ji do malých a ostrých detailů úkonů a gest. Skvělé postavy vytvářel ve hrách „Večer tříkrálový“, „Člověk odjinud“, „Revizor“, „Lakomec“, „Maryša“, „Fidlovačka“, „Cyrano z Bergeracu“ a zejména „Lakomec“ od Molièra. Byl otcem dvou dětí: syna Jana Filipovského a dcery Pavlíny Filipovské (*1941), která je dnes známou zpěvačkou a herečkou.

Poprvé se ve filmu mihl jako student v Innemannově a Vančurově dramatu PŘED MATURITOU (1932). Již předtím se na plátně objevoval jako komparsista (například v komedii C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK). Ve 30. a 40. letech vytvářel malé role, úředníky (LIDÉ NA KŘE, KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA, U POKLADNY STÁL..., KATAKOMBY), tajemníky (ŽIVOT JE KRÁSNÝ, NEBE A DUDY), účetní (HOTEL MODRÁ HVĚZDA, GABRIELA), číšníky (Z BLÁTA DO LOUŽE, PANENSTVÍ, BÍLÁ VRÁNA, BARON PRÁŠIL), krejčí (Z ČESKÝCH MLÝNŮ, PROVDÁM SVOU ŽENU), doktory (ZLATÉ DNO), právníky (HORDUBALOVÉ, KRISTIÁN), muže různých profesí (HRDINA JEDNÉ NOCI, KDYBYCH BYL TÁTOU, TURBINA, RYBA NA SUCHU, ŘEKA ČARUJE) a mnozí další.

Do povědomí diváků se zapsal rolemi studentů – šprtů a podlejzáků v oblíbených komediích Martina Friče. Byl Krhounkem v komedii ŠKOLA, ZÁKLAD ŽIVOTA (1938) a Mazánkem ve snímku CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE (1939). Tyto dvě role hrál, když mu bylo dávno přes třicet.