Jurij Borisovič Norštejn 82 let

Považovat animovaný film za dětský žánr by bylo značně limitující. Jakkoliv se díla jednoho z klasiků ruského animovaného filmu mohou líbit i dětem a navzdory tomu, že často vycházejí z dětských písní a říkaček, jsou určena především dospělému publiku. Jurij Borisovič Norštejn se narodil 15. září 1941 v obci Andrejevka v Penzské oblasti, kde byli jeho rodiče v evakuaci. Vyrostl v Moskvě, v Severovýchodní administrativní oblasti označované jako Mariin háj. Kresbě se věnoval od mládí, v letech 1956-58 se učil na umělecké škole Krasnopresněnské oblasti.

V letech 1979-1996 přednášel na fakultě animovaných filmů v kursech pro scénáristy a režiséry. V roce 1993 stál s A. J. Chržanovským, F. S, Chitrukem a E. V. Nazarovem u zrodu školy pro animátory Šar, kde přednášel až do roku 1998. Přednášel v mnoha zemích, v Velké Británii, USA, Francii, Švýcarsku, Maďarsku; v podstatě by se dal s lehkou nadsázkou označit za animátorského učitele národů. Opakovaně publikoval odborné články v časopise 'Mudrosť vymysla'; jako režisér a výtvarník se podílel i na reklamních šotech nebo na pořadu Spokojnoj noč, malyši!, což je obdoba našich večerníčků.

Objevil se v několika dokumentech, jako JURIJ NORŠTEJN (1991), RUSSKAJA MAGIJA (2004), v cyklu SVĚT ANIMACE NEBO ANIMACE SVĚTA (2001), SKAZKI STARÉHO ARBATU (2004) a řadě dalších.

Norštějna má většina diváků zafixovaného především jako režiséra poetických pohádek, i když vzhledem k zvoleným námětům a především výtvarnému ztvárnění by se možná slušelo slovo pohádka dát do uvozovek. Nejznámějším z jeho filmů je POHÁDKA POHÁDEK (1979), což je příběh čerpající z lidové ukolébavky o malém šedém vlkovi. Oblibě ukolébavky nasvědčuje její užití v dalších ruských filmech; ukolébavka zazní např. v pohádce Krásná Varvara (1969), nebo ve filmu Komisařka (1967).