Karel Gott (1939 - 2019)

Karel Gott je sice rodák z Plzně, ale od dětství žije v Praze. Tíhnul k malířství, ale jeho pokus dostat se na UMPRUM nebyl úspěšný, načež se vyučil elektromontérem a začal pracovat v ČKD. Souběžně se začal věnovat zpěvu, v roce 1958 se zúčastnil soutěže Hledáme nové talenty, poté příležitostně zpíval v pražských kavárnách, stěžejní pro něj byla spolupráce s orchestrem Karla Krautgartnera, s nímž také absolvoval první zahraniční zájezdy. V roce 1960 pořídil Gott první studiové nahrávky, současně začal pod vedením profesora Karenina studovat na pražské konzervatoři, kde jeho výjimečný hlas získal technickou dokonalost.

V 70. a 80. letech zůstával Karel Gott na české pěvecké scéně osobností číslo jedna, koncertoval a nahrával po celém světě, rozšiřoval svůj repertoár o klasiku i lidové písně, vděčnými počiny byla jeho vánočně koncipovaná alba a jeho popularita byla na vrcholu. Nutno dodat, že úspěchů dosahoval především s převzatými písněmi, skutečně kvalitní domácí repertoár dokázal dodat jen Karel Svoboda (Mistrál, Nápoj lásky č. 10, Mám zlatej důl, Beatles, Čau lásko), zřídka také Ladislav Štaidl (Kávu si osladím). Gottova tvorba navíc začala trpět nadprodukcí, ze stovek a tisíců nahrávek mělo jen nevelké procento skutečné kvality a kritika řadu jeho písní zcela strhala. Nicméně před neuvěřitelnou pracovitostí, suverénním přednesem a bezkonkurenčním hlasem nelze než smeknout. Snahou o udržení přízně publika se Karel Gott v 80. letech dostal k pokusům o moderní zvukový projev, což se mu poměrně dařilo, byť začala vyrůstat konkurence, již o generaci mladší. V roce 1989, kdy Karel Gott slavil padesáté narozeniny, došlo v tehdejším Československu ke změně společenské situace, která zpěváka postavila znovu na startovní čáru, protože byl vnímán jako umělecká ikona socialistického režimu a navíc nově konfrontován s přísunem zahraniční hudby, dosud u nás odpírané. Své rozhodnutí ukončit kariéru však přehodnotil po fantastickém úspěchu dvou velkých turné v letech 1990 a 1991, načež pokračoval v tvůrčí činnosti. Z progresívního zpěváka se stal žijící legendou, dodnes sbírající ocenění a pořizující nové a nové nahrávky, jimž však – nutno dodat – dnes chybí invence a také hlasová suverenita.

Profesionální životopis Karla Gotta lze pojmout také řečí čísel a statistiky, která hovoří za vše. Počet hudebních nahrávek Karla Gotta se počítá na tisíce, přesný počet vzhledem k absenci dokumentace v některých dobách a některých zemích nelze zcela určit. Počet prodaných hudebních nosičů na celém světě se odhaduje na třicet miliónů kusů (nejprodávanějším albem u nás byly Vánoce ve zlaté Praze z roku 1969, nejprodávanějším albem v zahraničí se stala první Gottova LP v Sovětském svazu, jíž se v roce 1977 prodalo na 4,5 miliónu kusů). Karel Gott natočil nejvíce alb pochopitelně v Československu a České republice, téměř stejný počet ale také v Německu (v německy mluvících zemích se však dodnes jedná často o kompilace a bezpočetné vydávání starších nahrávek). Karlu Gottovi vyšly LP desky také v Polsku, Holandsku, Španělsku, Kanadě, USA nebo Japonsku. Na obrovský počet prodaných hudebních nahrávek navazují desítky zlatých desek, dvě multiplatinové a jedna diamantová. Kariéru Karla Gotta lemují také četná ocenění z hudebních festivalů, ať doma nebo v zahraničí (např. Brazílie 1968, Řecko 1970, Japonsko v letech 1974 a 1977). Četná ocenění získal v Německu za umístění svých písní v hitparádách, s německy zpívaným repertoárem měl podobný úspěch také v Belgii a Holandsku. Téměř bezkonkurenční úspěch má Karel Gott dlouhodobě v diváckých anketách, jako byla Televizní rolnička (1985-1988) nebo Týtý (1991-2007), v nichž suverénně kraluje. Zcela výjimečnou kapitolou je postavení Karla Gotta v anketě o Zlatého, potažmo Českého slavíka, byť se v určitých dobách vedly debaty o porušování pravidel, případně o smyslu celé soutěže. Karel Gott se v roce 1962 umístil se čtyřmi hlasy na 49. místě. Hned v příštím roce získal Zlatého slavíka a první příčka mu s přestávkami, pragmaticky odůvodnitelnými, patří dodnes (1963-1966, 1968-1991, 1996-1997, 1999-2011, 2013-2015 - jubilejní čtyřicátý). Když byla po roce 1989 zřízena Akademie populární hudby, jednou z kategorií byla Síň slávy, do níž je každoročně uváděna jedna osobnost s významným přínosem české populární hudbě. Není s podivem, že jako první byl do Síně slávy uveden Karel Gott (1991). V době socialismu obdržel Karel Gott dodnes diskutované tituly zasloužilý umělec (1977) a národní umělec (1985). Neméně diskutované bylo také vysoké státní vyznamenání, které získal v roce 2009 (Medaile za zásluhy v oblasti kultury). Ve stejném roce získal v rodné Plzni čestné občanství.

Karel Gott je od roku 2008 ženatý s Ivanou Macháčkovou (*1976), s níž má dvě dcery. Starší dvě dcery má z předchozích vztahů.