Leoš Suchařípa (1932 - 2005)

Leoš Suchařípa se narodil 15. února 1932 ve Varnsdorfu do rodiny židovského obchodního cestujícího s nádobím Norma, který zahynul v koncentračním táboře. Už při studiu na gymnáziu hrál ochotnicky v Divadelním kolektivu mladých. Po gymnáziu odešel na DAMU studovat historii a teorii divadla, ale po roce odešel na sovětskou Vysokou školu divadelní v Moskvě – Státní divadelní institut A. V. Lunačarského (GITIS), kterou absolvoval roku 1957.

Jako dramaturg a občasný herec nastoupil do Činoherního klubu (1968 – 1973). Během této činnosti se stal i hercem v Redutě Ne – divadla Ivana Vyskočila a i zpěvákem s dvojicí Vodňanský – Skoumal. Na začátku a během normalizace měl z politických a ideových důvodů omezenou uměleckou činnost, musel odejít na oblastní scény jako dramaturg v Divadle Vítězného února Karlových Varů (1973 – 1975) a herec s utajovaným podílem na dramaturgii v Činoherním studiu v Ústí nad Labem u Ivana Rajmonta (1975 – 1982).

Nakonec se směl vrátit do Prahy, kde svoji dráhu ukončil v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (1987 – 1992) a v Divadle Na zábradlí (1992 – 2005). V roce 2001 se svým synem hostoval v Činoherním klubu („Čekání na Godota“) pod režií Juraje Herze. Hostoval i v dalších českých městech (například Ostrava).

Suchařípa byl originálním samorostlým hercem, těžící hlavně svým zjevem a zvláštním nezaměnitelným drsným hlasem, výslovností a dikcí. Na jevišti sehrál Malvolia („Komedie masopustu“), Čebutykina („Tři sestry“), markýze („Jakub Fatalista“), krále Petra z říše Popo („Leonce a Lena“), sluhu Adama („Jak se vám líbí“), Fairchilda („Muž jako muž“), starostu („Vášeň jako jed“), kapitána Strubeho („Cesta na parníku Lama 8 z Prahy do Bratislavy za 365 dní“), starostu Devátého („Dobové tance“), Dorna („Racek“), pana Serebrjakova („Strýček Váňa“), Lebeděva („Ivanov“), Estragona („Čekání na Godota“), „Ženitba“, „Don Juan“, „Troilus a Kressida“, „Kafkovo brko“, „Edessa“, „Dantova smrt“, „Goldoniáda“, „Foxtrot“ apod.